Radostí kněžství je sloužit Kristu a Jeho mystickému Tělu

Benedikt XVI. dnes přijal na audienci členy Kněžského bratrstva sv. Karla Boromejského u příležitosti 25. výročí jejich založení.
Benedikt XVI.

Benedikt XVI. dnes přijal na audienci členy Kněžského bratrstva sv. Karla Boromejského u příležitosti 25. výročí jejich založení. Bratrstvo vzniklo na půdě italského katolického hnutí Comunione e liberazione a založil jej O. Massimo Camisasca. Dnes má 25 domů v 16 zemích. Svatý otec ve své promluvě ke čtyřem stovkám jejich členů, kněžím a seminaristům, hovořil o služebném kněžství v životě církve a o komunitním životě v rámci kněžské zkušenosti. Benedikt XVI. poukázal na pravdu, která se objevila v 19.století a nalezla svůj hlavní výraz v teologii Druhého vatikánského koncilu.

?Mám na mysli fakt, že křesťanské kněžství není samoúčelné, nýbrž bylo Ježíšem zamýšleno s ohledem na vznik a život církve. Každý kněz proto může říci věřícím za pomoci parafráze slov sv. Augustina: Vobiscum christianus, pro vobis sacerdos (Spolu s vámi jsem křesťanem, pro vás knězem). Slávou a radostí kněžství je sloužit Kristu a Jeho mystickému Tělu. Je to jedinečné a překrásné povolání uvnitř církve a zpřítomňuje Krista, protože má účast na jediném a věčném Kněžství Kristově. Povolání ke kněžství jsou bezpečným znamením pravdy a životnosti křesťanského společenství.?

Benedikt XVI. vyjádřil dále svou vděčnost těm, kteří věnují svou energii formaci kněží a reformě kněžského života. Stejně jako celá církev, má také kněžství zapotřebí ustavičnou obnovu, aby znovu a znovu nalézalo v Ježíšově životě ty nejpodstatnější formy vlastního bytí.

?Nejrůznější možné cesty této obnovy nesmějí zapomínat na některé neodmyslitelné prvky. Především je to důkladná výchova k meditaci a modlitbě, prožívané jako dialog se Vzkříšeným Pánem přítomným ve své církvi. A za druhé studium teologie umožňující setkání s křesťanskými pravdami v podobě syntézy s osobním i komunitním životem. Jedině toto sapienciální hledisko totiž dokáže uplatnit moc víry, která osvěcuje život a svět, a nepřetržitě vede ke Kristu, Stvořiteli a Spasiteli.?

Benedikt XVI pak zmínil, že kněžské bratrstvo sv. Karla Boromejského během své krátké, ale intenzivní historie podtrhlo především hodnotu komunitního života; připomněl, že o této hodnotě hovořil několikrát, před i po nástupu na stolec sv. Petra, přičemž v této souvislosti citoval z knihy Světlo světa, kde zdůrazňuje, že je nezbytné, aby ?kněží nežili izolovaně, ale v malých komunitách, vzájemně se podporovali a zakoušeli společně svoji službu Kristu i svoje odříkání pro nebeské království, a stále více si je uvědomovali? (ed. ital. str.208):

?Komunitní život je totiž výrazem Kristova daru, kterým je církev, a jejím předobrazem je společenství apoštolů, ve kterém mají své místo kněží. Žádný kněz totiž není správcem toho, co mu patří, ale spolu s druhými má účast na svátostném daru, jenž pochází přímo od Krista. Komunitní život je tedy výrazem pomoci, kterou Kristus poskytuje našemu životu, když nás skrze přítomnost bratří volá ke stále hlubšímu připodobnění se Jeho Osobě. Žít s druhými znamená přijmout nezbytnost ustavičné vlastní konverze a objevovat krásu této cesty, radost pokory, pokání, ale také rozmluvy, vzájemného odpuštění a vzájemné podpory.?

Nikdo však nemůže regenerativní sílu komunitního života přijímat bez modlitby, pokračoval Benedikt XVI. Bez vstupu do věčného dialogu, který vede Syn s Otcem v Duchu svatém, je autentický komunitní život nemožný. Je třeba být s Ježíšem, aby bylo možné být spolu s druhými. A to je jádro poslání. Ve společenství s Kristem a bratřími může každý kněz nalézt nezbytnou energii, aby pečoval o bližní, staral se o jejich duchovní i materiální potřeby, a aby stále novými slovy, které diktuje láska, učil věčným pravdám víry, po nichž žízní i naši současníci.

Řekl Benedikt XVI. v závěru své promluvy ke členům kněžského bratrstva sv. Karla Boromejského.