Advent jako očekávání
Odpovědí na naší žízeň je sám Kristus, ne to, co nám On říká nebo myšlenky, které přináší, ale On sám.Jistě, host potřebuje zvláštní péči, host obrátí naruby navyklý způsob života, je to nová přítomnost v našem životě, takže po nás také žádá změnu.
Homílie Stefana Pasquera z 24.11.2009.
Vstoupili jsme do posledního týdne před adventem, který začne tuto neděli.
Víme, že advetní doba nás připravuje na Vánoce, ale ptejme se: Jaký smysl pro nás mají následující 4 týdny?
Jaký smysl má adventní doba?
Slovo advent znamená “příchod”.
Slovo advent nás tedy uvádí přímo k jednomu typickému stavu našeho života, stavu očekávání.
Když má někdo přijít, tak ho očekáváme.
Jsme neustále v postoji očekávání, který nás nechává, abychom se ptali po smyslu věcí.
Člověk je utvářen tímto očekáváním, touto otázkou.
Stále čekáme na něco nového, pořád je v nás tato žízeň, tento neustálý neklid.
To je nejjasnější důkaz toho, že jsme byli stvořeni pro nekonečno, že člověk nemůže žít nuzným (ubohým, malicherným, omezeným???) způsobem, protože pokud tak žije, je nešťastný.
Takže neklid, který často zakoušíme, pocit neschoponosti, pocit nedostatečnosti, který zakoušíme ve vztahu k mnoha věcem… ve vztazích mezi námi, v práci, ve studiu. Nemohoucnost, kterou zakoušíme ve vztahu k bolesti a nemoci, to vše prožíváme, protože nejsme schopni si sami odpovědět na žízeň, kterou máme.
Tyto naše stavy jsou součástí našeho očekávání, a proto jsou dobré, říkají nám, že jsme ještě živí!
Kde je tedy bod zlomu toho všeho?
Klíčem k tomu je událost, která přichází neočekávaně v určitém okamžiku. Je to fakt, který se v našem životě děje náhle (neočekávaně) a překvapivě, a který postupně začne uspokojovat naše očekávání.
Tento fakt je samotný Kristus. Je to On, host, kterého očekáváme, a který v určitý okamžik vstoupí (přijde) do našeho života.
Odpovědí na naší žízeň je sám Kristus, ne to, co nám On říká nebo myšlenky, které přináší, ale On sám.
Jistě, host potřebuje zvláštní péči, host obrátí naruby navyklý způsob života, je to nová přítomnost v našem životě, takže po nás také žádá změnu. Někdy se jedná o změnu, kterou nechceme, protože ona změna může být také bolestivá. Ale Ježíš není jakýkoliv host, Ježíš není hostem, který po dlouhém čase stráveném s námi odejde a nechá nás s naší nostalgií.
Ježíš přijde a zůstane navždy, on změní náš život způsobem, který už nemůžeme opustit.
Ježíš je ten, na koho jsme vždy čekali a kterému nyní říkáme: Již neodcházej, protože bez Tebe jsem nula!