«Jejich očekávání dokumentuje chuť žít: právě proto nemohou být “prázdninami” od sebe sama» nebo o «oddálením času, kdy bude nutno brát život vážně ». Slova dona Giussaniho nám pomáhají "vychutnat si" příští týdny.

Riziko postoje „muset být“. Rozhodnutí žít v přítomnosti, modlitba v práci… A objev nové hodnoty budování zespodu, i když si myslíš, že víš dobře, o co se jedná. Z květnových Stop.

Druhá kapitola knihy Juliána Carróna "Zář očí - Co nás vytrhne z nicoty?"

Úvod textu, který připravuje Julián Carrón na téma "Co nás vytrhne z nicoty?"

Dopis šestnáctileté dívky, kvůli svým zdravotním problémům ještě víc izolované od všech a od všeho, který napsala osobě vedoucí společenství středoškoláků GS v jejím městě

Během několika málo týdnů se zdravotní nouzový stav vyvolaný COVIDem-19 stal společnou zkušeností. Všichni jsme se různými způsoby cítili být interpelováni. Don Julián Carrón, ředitel fraternity Comunione e Liberazione, se poměřuje s otázkami všech.

Texty a modlitby, které o. Giussani doporučoval pro hlubší prožití Velikonoc

Přepracovali jsme ji tak, aby byla více efektivní, aby lépe sloužila výchovné nabídce Hnutí a abychom mohli sdílet krásu naší víry s každým. Zde je, co najdete na stránce cz.clonline.org.

Práce na urgentním příjmu v Římě. Poplach při prvním nemocném koronavirem. Benedetta se zamýšlí nad Carrónovými slovy v Corriere della Sera, nad "metodou", která je platná pro všechny: "Nepodpírá nás inteligence či odvaha, ale přítomnost."

Organizační stres, nepochopení, nepohoda pacientů. Na oddělení, které se stalo polní nemocnicí, se Luisa cítí utopená v obtížné práci zdravotní sestry. A ptá se "Co změní, že jsme křesťané?"