Bono, žalmista naší doby (část IV.)

Bono vždy usiloval o to, aby v posluchačích svých písní probouzel pravý „náboženský smysl“, spojený s láskou, tolerancí a porozuměním, a ne s náboženskou nesnášenlivostí či agresivitou. V tomto ohledu jsou obzvlášť důležitá dvě americká turné skupiny U2, odehrávající se v letech 2001 a 2005.

První z nich se konalo těsně po 11. září. U2 při něm podle Bonových slov chěli dát návštěvníkům svých koncertů příležitost vybít si vztek, současně však považovali za důležité „mluvit taky o toleranci a připomínat lidem, že muslimové v Americe se nesmí házet do jednoho pytle s extremisty“. (1) Další americké turné skupiny U2 se uskutečnilo v době eskalujícího násilí v Iráku a v izraelsko-palestinském konfliktu. Šlo o turné k vydání alba „How to Dismantle an Atomic Bomb“ (2), při kterém Bono položil důraz na soužití mezi vyznavači různých náboženství:

„Obecenstvo se /…/ ocitlo uprostřed aktuálních zpráv z blízkého východu, amerických vojáků vracejících se z Iráku a lidí mučených ve jménu křesťanství, židovství a islámu. Bono si stáhl přes oči čelenku se symboly tří náboženství (půlměsícem, Davidovou hvězdou a křížem). Klečel na kolenou s rukama jakoby svázanýma za hlavou, podivoval se, jak si tři víry – které vzešly z téhož otce Abraháma – mohou navzájem dělat tak barbarské věci a vyzýval ke vzájemnému porozumění, když se objevil nápis CO-EXIST (3), v němž půlměsíc nahradil C, hvězda X a kříž T.“ (4)

Poselství alba „How to Dismantle an Atomic Bomb“ srozumitelně vyjadřuje píseň „Love and Peace or Else“, ve které Bono zpívá o hledání lásky a míru v chaotickém světě. Hned v první sloce přitom parafrázuje Ježíšovo učení, které varuje před službou Bohu a současně penězům (5), a vyzývá k odložení majetku a kořistnických plánů (ať už na osobní nebo národní úrovni), jež se mohou „proměnit v žárlivou milenku, kterou člověk nepotřebuje k dosažení skutečných životních cílů – míru a lásky“ (6):

Lay down
Lay down
Lay your sweet lovely on the ground
Lay your love on the track
We're gonna break the monster's back
Yes we are…
Lay down your treasure
Lay it down now brother
You don't have time
For a jealous lover

As you enter this life
I pray you depart
With a wrinkled face
And a brand new heart

I don't know if I can take it
I'm not easy on my knees
Here's my heart you can break it
I need some release, release, release

We need
Love and peace
Love and peace

Lay down
Lay down your guns
All your daughters of Zion
All your Abraham sons

I don't know if I can make it
I'm not easy on my knees
Here's my heart you can break it
I need some release, release, release

We need
Love and peace
Love and peace

Baby don't fight
We can talk this thing through
It's not a big problem
It's just me and you
You can call or I'll phone
The TV is still on
But the sound is turned down
And the troops on the ground
Are about to dig in

And I wonder where is the love?
Where is the love?
Where is the love?
Where is the love?
Love and peace

V refrénu této písně Bono zpívá mimo jiné o tom, že se „na kolenou necítí dobře“, čímž má být řečeno, že „pokora, kterou obnáší odevzdání se Bohu, vyžaduje sílu. Následovat Ježíše není snadné. Člověku se to plete do rozhodování…“ (7)

„Love and Peace or Else“ obsahuje také výzvu všem „synům Abrahamovým“ (židům, křesťanům a muslimům), aby „složili zbraně“ a rozpomněli se na to, že víra v Boha je nedílně spojena s láskou k bližnímu. V závěru se objevuje i narážka na americké vojáky v Iráku, kteří se „chystají zakopat“, načež text končí opakovanou otázkou, kam se poděla láska…

Vedle této písně reagující na invazi do Iráku a „křesťanství vzhůru nohama“, které americký prezident předvedl po 11. září (8), Bono napsal i velmi odlišnou píseň o vojákovi v Afghánistánu. Jmenuje se „White as Snow“ a vyšla na zatím posledním albu U2, nazvaném „No Line on the Horizon“. (9)

V tomto případě vůbec nejde o politickou píseň, ale naopak o možná nejintimnější skladbu z celé tvorby U2, jejíž melodii si kapela vypůjčila ze středověkého křesťanského hymnu „Veni, veni Emmanuel“. (10) Text představuje vyprávění vojáka, který v Afghánistánu najel na minu. Jde o příběh křesťana, kterému v okamžiku smrti probíhá hlavou celý jeho život se všemi hříchy a selháními, přičemž si je vědom toho, že jeho jedinou nadějí je Boží milost a vykoupení v Kristu:

Where I came from there were no hills at all
The land was flat, the highway straight and wide
My brother and I would drive for hours
Like we had years instead of days
Our faces as pale as the dirty snow

Once I knew there was a love divine
Then came a time I thought it knew me not
Who can forgive forgiveness where forgiveness is not
Only the lamb as white as snow

And the water, it was icy
As it washed over me
And the moon shone above me

Now this dry ground it bears no fruit at all
Only poppies laugh under the crescent moon
The road refuses strangers
The land the seeds we sow
Where might we find the lamb as white as snow

As boys we would go hunting in the woods
To sleep the night shooting out the stars
Now the wolves are every passing stranger
Every face we cannot know
If only a heart could be as white as snow
If only a heart could be as white as snow

Klíč k porozumění této písni bezpochyby představuje již její název „White as Snow“ (Bílý jako sníh). Jedná se o odkaz k prosbě žalmisty, který touží být očištěn od hříchu a stát se „bělejším nad sníh“ (11), a k Hospodinovu výroku z knihy Izajáš, který nám hříšníkům právě takovéto očištění slibuje. (12) Z novozákonního pohledu Izajášovo proroctví odkazuje k vykoupení skrze Krista, o kterém se v Apokalypse mluví jako o Beránkovi, v jehož krvi si hříšníci vyprali do běla svá roucha, aby mohli vstoupit do Božího království. (13)

Vyprání roucha v Beránkově krvi bývá chápáno jako odkaz ke křtu. Bono odkazuje ke křtu ve verši, ve kterém jeho umírající hrdina vzpomíná na ledovou vodu, ve které byl pokřtěn. Jde tedy na jedné straně o vyznání hříchů a na straně druhé o vyznání naděje v Boží milosrdenství, díky kterému může hříšný člověk na konci svého života věřit, že s tím samým Kristem, se kterým se setkal ve křtu, se setká i ve smrti jako se svým Spasitelem.

Klíčová otázka Bonova textu každopádně zní: „Kdo může odpustit odpuštění, kde odpuštění není?“ Odpovědí je vyznání: „Jedině Beránek, bílý jako sníh.“ Poselství celé písně představuje u Bona tak častá výzva k hledání Krista.

Již touto výzvou je tvorba U2 velice blízká spiritualitě Comunione e Liberazione. Podobnosti mezi obsahem textů písní U2 a textů Luigiho Guissaniho se tím však zdaleka nevyčerpávají. Výmluvná je například skutečnost, že název alba „No Line on the Horizon“ hovoří o neexistenci dělící čáry mezi nebem a zemí. Don Giussani říká, že pro křesťanství, které vyznává „Boha na zemi“, nemůže existovat „oddělování nebe od země“… (14)

Bono patří k umělcům, jejichž tvorba ztělesňuje Giussanim tak často zdůrazňovanou univerzalitu křesťanské existence. Jeho písně nejsou „náboženské“ ve smyslu odtržené od světských skutečností. Jejich texty pojednávají o nejrůznějších oblastech lidského života, o nejrůznějších rovinách lidské existence, které všechny mohou být prozářeny křesťanskou vírou. Současně jde o umělecká díla, jejichž autentičnost a hodnota je adekvátním vyjádřením hloubky víry. Salesiánský kněz a znalec populární hudby Ladislav Heryán výmluvně říká:

„Poezie a hudba U2 není kalkul. Je zrozena z dlouho střádané bolesti i radosti, aby pak propukla jako výbuch sopky. Je zrozena seshora i zdola, zásahem Ducha i génia člověka. /…/ Dojati a ustrnuti, bez dechu úžasem nad dálkou a hloubkou, do níž nedohlédáme a kam jsme zároveň vrháni, ocitneme se mezi nebem a zemí, přesně tam, kde nebe a zemi nedělí nic. No Line on the Horizon.“ (15)

Poznámky:
1) Neil McCormick, U2 o U2: Bono; The Edge; Adam Clayon; Larry Mullen Jr., Praha: Portál, 2007, s. 309.
2) U2, How to Dismantle an Atomic Bomb, Universal-Island Records 2004.
3) Výzva ke koexistenci, k žití spolu.
4) Steve Stockman, U2 Dál a dál: Duchovní cesta, Praha: Volvox globator, 2006, s. 208.
5) Viz Matouš 6:24 a Lukáš 16:13.
6) Steve Stockman, U2 Dál a dál, s. 194.
7) Tamtéž, s. 191.
8) Viz tamtéž, s. 194.
9) U2, No Line on the Horizon, Universal-Island Records 2009.
10) Viz „White As Snow: U2’s most intimate song“ [online], 13. 2. 2009, dostupné z URL: http://www.guardian.co.uk/music/musicblog/2009/feb/13/u2-white-as-snow/print.
11) Žalm 51:9.
12) Izajáš 1:18.
13) Zjevení 7:14.
14) Viz John Waters, Lapsed Agnostic, New York – London: Continuum, 2008, s. 193.
15) Ladislav Heryán, „Kde končí země a začíná nebe?“, Salesiánský magazín, 2009, č. 2, s. 10.