Co je to svoboda?

Podle vlastní zkušenosti však vidíme, že člověk je nenaplněn, rodí se nenaplněn, a tak sám nedokáže naplnit sebe samého.
Není možné, abychom sami dosáhli svobody.
Stefano Pasquero

Kázání Stefana Pasquera, 29. září 2008 – Praha, Vyšehrad


Ve čteních, která jsme dnes slyšeli, je kladena pozornost na Kristův příchod. Kristus, který nás osvobodí.
Co je to svoboda?

Všichni na základě našich zkušeností vidíme, že se cítíme být svobodní, když se realizujeme, když jsme naplněni jako lidé.
Mohli bychom říci, že jsme svobodní, když jsme naprosto sami sebou.

Podle vlastní zkušenosti však vidíme, že člověk je nenaplněn, rodí se nenaplněn, a tak sám nedokáže naplnit sebe samého.
Není možné, abychom sami dosáhli svobody.

Následky našeho namáhavého hledání svobody jsou všednost a otroctví.

A tak se musíme ptát sami sebe: Jak znovu nalezneme naší svobodu?

Aby se člověk realizoval, aby se naplnil, musí náležet (být přilnut k) něčemu jinému.
Svoboda je přesně toto přilnutí, tato schopnost přilnout se k něčemu jinému.

Kdy se například dítě cítí být naprosto svobodným? Dítě je svobodné ve vztahu k otci. Stejným způsobem byl Ježíš svobodný ve vztahu k Otci: “Avšak ne, jak já chci, ale jak ty chceš” říká Ježíš v olivové zahradě.

My jsme svobodní, když přilneme k tomu, kdo je nám otcem, když přilneme ke Kristu, který nás osvobodil. Proto sv. Pavel na konci dnešního čtení říká: “Nejsme dětmi otrokyně, ale manželky svobodné: To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristu. Buďte v tom tedy pevní a nenechte se zase zapřáhnout do toho otrockého chomoutu.”