Dnešní zázraky

Dnešní člověk buď existenci zázraku popírá, nebo říká, že je to jednoduše něco, co věda ještě nedokáže vysvětlit, ale co v budoucnu vysvětlí.
Andrea Barbero

Homílie Andrey Barbera, 26. ledna 2009

V dnešním evangeliu můžeme zaznamenat dvě velice zajímavé věci. První je na začátku, kde se praví, že učitelé zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, když viděli veliké věci, které Ježíš konal, říkali, že On byl posedlý Satanem. Ježíšovi odpůrci, stejně jako všichni lidé, kteří ho potkali a milovali, stojí před člověkem, který koná výjimečné činy, dělá věci, které žádný člověk nedělá. Nikdo nemohl popřít Ježíšovu velikost, jeho výjimečnost. Tehdejší učitelé zákona, kteří jsou jako dnešní novináři, tím, že si nemohli vysvětlit jakou mocí Ježíš činil zázraky, ho obviňují, že je posedlý Satanem. Dnešní člověk, stejně jako tehdejší učitelé zákona, musí, když stojí před zázrakem, nalézt nějaké vysvětlení. Dnešní člověk je mnohem horší než učitelé zákona. Dnešní člověk buď existenci zázraku popírá, nebo říká, že je to jednoduše něco, co věda ještě nedokáže vysvětlit, ale co v budoucnu vysvětlí. Je to pouze otázka času a pak bude vše jasné a člověk už konečně nebude věřit těmto pohádkám, kterým se dnes říká zázraky. Takže první zajímavá věc, kterou z dnešního evangelia můžeme vidět, je, že přístup tehdejších mocných je naprosto stejný jako přístup dnešního člověka, tedy jako přístup toho, kdo stojí před něčím, co není možné vysvětlit jako zázrak. Buď popírá jeho existenci, nebo říká, že nám věda jednoho dne vše poví.

Druhou zajímavou věcí, je vysvětlení, které Ježíš dává učitelům zákona, týkající se velkých věcí, které činí. Ježíš říká, že nekoná věci jménem Satanovým, a říká také, z čeho můžeme poznat, že tomu tak je. Říká, že Satanovo dílo je rozeznatelné, protože rozděluje. Satan je ten, kdo rozděluje, a když je něco rozdělené, je to předurčeno k pádu. Rozdělení je dílo Satana, jednota je dílo Boží. Ale Ježíš také vysvětluje, kdo je ten, kdo mu dovoluje konat zázraky. Je to Duch svatý. Vše, co koná, koná díky Duchu Svatému, a právě proto dodává, že vše bude člověku odpuštěno kromě rouhání se proti Duchu Svatému. Proč? Protože ten, kdo neakceptuje Ducha Svatého, je, jakoby měl oči ještě zavřené a neviděl realitu ve své hloubce tajemství. Ten, kdo nepřipustí Ducha sv., připustí hřích, o kterém Ježíš říká, že je neodpustitelný, a to ne proto, že Bůh je zlý soudce, ale protože si Bůh přeje, aby byl milován svobodně, a tato svoboda se uskutečňuje prostřednictvím daru Ducha Svatého akceptovaného a uznaného člověkem.

Prosme Ducha Svatého, aby nám dal nové oči, abychom viděli vše!