Manželství jako svědectví o Kristu

Manželství je svátost, kterou Giussani nazývá ,,největším znamením ztotožnění lidskosti s křesťanskou vírou.”

Současná diskuse o podstatě manželství nám poskytuje příležitost svědčit o tom co znamená pro ty, kdo se setkali s Kristem.

Má duše žízní po Hospodinu, kdy pohlédnu v Jeho tvář? Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po Tobě, Bože!

Tato slova pocházejí z žalmu 42. Ve svém kázání k tomuto žalmu se svatý Augustin ptá:"Kdo říká tato slova?" A odpovídá: ,,Není to jen jeden samotný věřící. Ten, kdo prahne a žízní po spatření Boží tváře, je církev - ne jako skupina jednotlivců, ale církev jako ,,jedno tělo,” ono ,,tělo Kristovo.”

Odpovědí Písma je, že můžeme proniknout do tohoto tajemství skrze svazek mezi mužem a ženou ve svátosti manželství. V této svátosti se spojení mezi Bohem a Jeho lidem stává viditelnou životní realitou. Tato svátost je naplněním slov proroka Ozeáše: Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním, zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina. Manželství je svátost, kterou Giussani nazývá ,,největším znamením ztotožnění lidskosti s křesťanskou vírou.” Toto je svátost, která zviditelňuje jednotu Krista a člověka. Síla svátosti se ukazuje v tom, jak zvyšuje naši společnou touhu po Bohu. Je to Kristus, kdo naplňuje slova Ozeáše; právě v Kristu se nám Bůh plně odevzdává, zasnubuje si svůj lid věrností; skrze Krista známe Hospodina. Je to Kristus, po němž muž a žena společně touží. Jejich jednota roste s tím, jak roste jejich společná touha po Kristu. Tato touha je pravdou naší lidskosti a, jak říká Giussani, manželství je ,,svátostný akt, který nejvíce zhodnocuje člověka.”

Můžeme tato slova slyšet, ale to nestačí. Tato slova se nám musejí stát tělesnými aby nám bylo jasné co hlásají. Potřebujeme svědectví těch, kteří žili toto tajemství, jejichž touha po Kristu byla srdcem jejich manželství, pravdou tohoto svazku. Potřebujeme svědectví svatých, pro které manželství jako společná touha po Kristu bylo cestou ke svatosti. Je nám třeba svědectví někoho jako je blahoslavený Franz Jägerstätter, narozený roku 1907 v malé vesnici poblíž Salzburgu v Rakousku. V roce 1936 se oženil s Franziskou Schwaningerovou, dívkou z blízké vesnice. Byl katolíkem od narození a své náboženské probuzení prožil zjevně v době kolem své svatby.

Když v roce 1938 německá vojska vtáhla do Rakouska, Jägerstätter byl jediným člověkem ve vesnici, který hlasoval proti anexi Rakouska. Ačkoli nebyl členem žádné politické organizace byl otevřeným antinacistou a veřejně prohlásil, že odmítá bojovat ve válce. Po mnoha průtazích byl Jägerstätter v únoru 1943 povolán do aktivní služby. V té době měl se svou ženou již tři dcery. Stál za svým přesvědčením nebojovat za Třetí říši, byl uvězněn a popraven v srpnu 1943 ve věku 36 let. V červnu 2007 papež Benedikt XVI schválil vydání dekretu, prohlašujícího Jägerstättera mučedníkem. Obřad beatifikace se konal 26. října 2007 v Rakousku. Obřadu se zúčastnila jeho 94-letá vdova a jeho dcery. Je třeba zdůraznit, že blahoslavený Franz nebyl pacifistou a k jeho odmítnutí bojovat v Hitlerově armádě ho nevedly ani politické důvody, nebylo to ani rozhodnutí na základě morálních principů. Prostě to nemohl udělat a stále se považoval za toho, kdo náleží Kristu v Církvi. Jeho žena ho zpočátku prosila, aby našel kompromis a vrátil se domů k rodině, ale nakonec si uvědomila, že jejich společný život byl pro něj neoddělitelný od jeho víry. V dopisu z vězení jí napsal: ,,Všechno vnější utrpení a pronásledování nemůže zlomit vnitřní odpor toho, v němž je Kristus živý a činný... Tam, kde člověk vidí Krista v druhých, tam není těžké podřídit se, dokonce i v manželství a v rodině... Manžel je obrazem Krista, který vykoupil své Tělo, Církev-Manželka je obrazem oddanosti Kristovy milované Církve - nevěsty Kristovy. Nebyli spojeni svými vlastními touhami, ale spíše vůlí navzájem se posvěcovat. Jeden se stane druhým 'já' pro druhého... Manželství je pak tedy nekonečně více než světskou věcí.” Manželství je ,,více než světskou věcí” protože je znamením přítomnosti Krista ve světě jako Toho, kdo posvěcuje žízeň a touhu lidského srdce.