Realita jako znamení

Homílie Stefana Pasquera, 16. února 2009

V evangeliu, které jsme slyšeli, žádají Farizeové znamení od Ježíše. Pochybují, tedy nemyslí si, že On je skutečně Boží Syn. Nechtějí věřit, že spása může přijít od toho člověka, ale především nechtějí podstoupit tu oběť, změnit svá přesvědčení, nechtějí ztratit svá privilegia a pohodlí.

Tato slova jsou namířena právě na nás. Nežijeme i my stejnou situaci jako Farizeové?

Ani my nechceme změnit náš způsob myšlení. Je hrozně namáhavé vzdát se našich přesvědčení. Jsme mnohem více připoutáni k našim přesvědčením, než k našim hmotným statkům.

Kolikrát se nám stane, že rozumíme, jasně rozumíme, že Bůh po nás žádá, abychom opustili nějakou svoji myšlenku a abychom ho následovali? A kolikrát chápeme, že je to správné a souvisí to s naším štěstím? A ani přesto se nechceme změnit, nechceme se svěřit do Božích rukou.

Co pak děláme v těchto okamžicích? Nedokážeme sami sobě úplně lhát, takže neříkáme, že by Bůh neměl pravdu, ale říkáme: ”Dobrá, jestli je to tak, jak říkáš ty, tak mi to ukaž nějakým zvláštním znamením. Dej, ať se stane něco, co dokáže, že to, co říkáš, je pravda.

Ale Bůh nám nedá znamení tak, jak je chceme my. On dobře ví, že kdyby tak učinil, tak bychom pak našli jiné výmluvy, abychom ho nenásledovali.

Bůh má jiný způsob, jak nám pomoci pochopit. Přišel přímo, aby bydlel mezi námi, poslal nám svého Syna, který se stal naším přítelem.

Kristus je mnohem víc než jakékoliv znamení. Kristus je lidská společnost v našem životě. Kristus nás nežádá, abychom následovali znamení, nežádá po nás, abychom se chovali v souladu se znameními. Kristus nás žádá, abychom se nechali milovat od Něho ještě dříve, než Ho budeme sami milovat, protože On nás miloval jako první.

Kristus chtěl vstoupit do vztahu s námi, do lidského konkrétního vztahu, do vztahu jednoho člověka s druhým člověkem.

Ponoření se do vztahu s Kristem nás dovede k tomu, abychom opravdu pochopili, kdo jsme a co si přejeme.

Jestliže žijeme naplno náš vztah s Kristem, nepotřebujeme zvláštní znamení, protože celá realita se stane znamením, znamením krásy života.