Společenství a osvobození. Primiční mše svatá M. Basileho u sester trapistek v Poličanech

Když se všichni divili, co všechno učinil, Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšte a dobře si pamatujte tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí.“ Tento úryvek Lukášova evangelia se odehrává krátce po Proměnění, hned po uzdravení posedlého. Všichni – učedníci, farizeové i lid – viděli Ježíšovu slávu a moc a užasli nad ní. Představme si nadšení, které se zmocnilo apoštolů, hrdých, že mohou být s tímto člověkem. A právě na vrcholu svého “úspěchu” je Kristus vrací na zem, když podruhé předpovídá své utrpení. Právě tváří v tvář zázrakům, vítězství nad zlem, tváří v tvář zářící slávě hory Tábor si učedníci vytvořili triumfální představu Božího království, o kterém Ježíš tolik mluvil. Právě proto jsou ale tak tvrdě zbaveni iluzí: prvotním Ježíšovým cílem není změnit svět, ale ukázat přítomnost Tajemství, přítomnost Otcovu. Kristus vnáší do srdcí apoštolů smutek proto, aby se mohli znovu obrátit k Bohu, aby dokázali pochopit, že pouze vztah k Bohu je může naplnit. Bůh nechce, abychom se uspokojili, abychom žili povrchně, žádá po nás, abychom přešli od toho, co pomíjí, k tomu, co činí všechno věčným. Kristus skutečně objímá naše lidství, náš život!

V daru kněžství je /obsaženo/ toto: velká radost a velké nadšení z toho, že byl vyvolen, že mohl být svědkem a spolupracovníkem Božího působení ve světě. Ale je zde také, právě v nitru této radosti, velké tajemství: kněz opakuje v první osobě slova „toto je mé tělo, které se za vás vydává”, je povolán k účasti na utrpení Kristově. A také on, stejně jako apoštolové, nechápe, zmocňuje se ho závrať. A přece tato věta eucharistického proměnění, když je opakována méně roztržitě, se stává prosbou o to, být k dispozici Božímu plánu, učit se od Něho, vstupovat stále více do Jeho života. Tato věta se proměňuje v jistotu, že ani oběť není překážkou na cestě k Určení: skutečně /a/ tajemně, všechno je milost.

Vaše přítomnost v České republice je pro nás znamením tohoto: oběť nemá poslední slovo, není cílem života, ale je nevyhnutelnou podmínkou pro to, abychom se stali svatými, protože je nevyhnutelnou podmínkou lásky. Pro nás jste /vy/ znamením nového života, který se rodí z Krista, osvobození, které Kristus přináší do našeho života. A jste také znamením nového společenství, přinášeného Kristem. Společenství a osvobození. Comunione e Liberazione. Prosíme vás, abyste se za nás stále modlily k Panně Marii, aby v našem životě i v životě naší komunity bylo možno plně žít tato dvě slova: společenství a osvobození.