Událost, která vše objímá

Především událost. Obdivuhodná událost. Padesát tisíc osob na náměstí a také v katedrále v Sao Paulo, jejíž brány otevřel kardinál Odilo Scherer, aby zabránil tomu, že by se lidé ocitli v průtrži mračen. Padesát tisíc tváří, srdcí a příběhů. Jedno hnutí: “Sem Tierra” (Pracující bez půdy), se svými představiteli Cleuzou a Marcosem Zerbini, kteří v neděli 24. února svěřili svůj život a osobní příběh do rukou jiného: «Otče Carróne, tím, že jsme se setkali s Comunione e Liberazione, jsme se setkali se vším, co jsme potřebovali». Stejná slova, jež pronesla Cleuza v La Thuile pohnuta slovy «i všechny vlasy na vaší hlavě jsou sečteny», kterými se zahájila Asamblea zodpovědných CL: «Marcosi, tady je vše. Již se můžeme vrátit do Brazílie». Stejná slova, která před i po skončení setkání v katedrále říkalo mnoho z těchto padesáti tisíců lidí přímo Juliánu Carrónovi, pohnutému a štastnému «nehodnému a neadekvátnímu», ale «bez obav, neboť Ten, který začal mezi námi toto dobré dílo, je dovede do konce».

Obdivuhodnost události především. Událost, jež nám vyráží dech, jak se stává, když je zřetelné, že On řídí dějiny. Ale také, společně s touto událostí, jistota svědectví. Absolutní hloubka úsudku «Našli jsme všechno, co potřebujeme». Všechno. Neboť Kristus objímá skutečně všechno a víra se stává opravdovým kritériem, se kterým můžeme konfrontovat a poznávat všechno: život, touhy, očekávání a kompromisy v politice. «Slzy dvacetiletého boje za postavení našich domovů a za celé naše Hnutí», jak řekla Cleuza. Všechno. Není potřeba nic dalšího. Nic nezůstane strannou setkání s Ním. Ani obrovské dílo, které jsi budoval. Příběh Cleuzi a Marcose má dvacet let a padesát tisíc přátel.

Nelze vyvozovat žádné mechanické závěry tváří tvář takovéto události. Není možné aplikovat jakékoli schéma. Můžeme jen žasnout, prosit a být vděčni za svědky, kteří nám ukazují ke Kristu, k Události, jež buduje dějiny.