Význam adventu

Homílie Stefana Pasquera - Úterý II. adventního týdne

Před dvěma týdny jsem Vám řekl, že advent je časem očekávání. Dnešní slavnost, nám pomáhá jít ještě více do hloubky tajemství adventu. V dnešním evangeliu jsme slyšeli, že anděl Gabriel pozdravil Marii se slovy: “Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!” Tato slova ve mně vzbuzují jednu otázku: Jak je možné, že očekávám někoho, kdo neexistuje?
Jestliže očekávám, jestli moje srdce očekává, musí jistě očekávat někoho, kdo již existuje. My neočekáváme někoho, jestliže si nejsme jisti, že existuje, že přijde, protože již je. Kdybychom očekávali někoho, kdo neexistuje, byli bychom blázni. Někdy neopíráme svou naději o někoho, kdo již je, o někoho, koho jsme již potkali, a žijeme, jako bychom očekávali něco, co ještě nemáme. Žijeme vztahy mezi sebou, věci, které musíme udělat, jako bychom očekávali něco, co nikdy nepřijde.

Celý význam adventního času můžeme pochopit, když se budeme dívat na Madonu: ona nic nevěděla, musela čelit velkému utrpením již od okamžiku, kdy musela říct Josefovi, že čeká dítě, které nepočala s ním, ale co bylo nadějí Madony? Bylo to ono dítě, ono živé dítě, které nosila v lůně. Ježíš byl pro Madonu a svatého Josefa přítomností, která naplnila jejich životy tím, že je „obrátila na ruby“, přítomností, která byla možností jak naplnit jejich existenci. Jak můžu studovat knihu, která se mi nelíbí, dělat práci, která je únavná, být poslušný nepříjemné okolnosti, nebo jednoduše mít rád člověka, kterého mám před sebou, jestliže se již neudálo něco v mém životě, co mi naplní srdce? Nedávno mi jeden z vás řekl: Když jsem s přáteli z komunity, jsem spokojený a vidím že Kristus je zde, ale pak, když sám čelím každodenní námaze, ztrácím onu jistotu, že tato námaha je pozitivní. Jistě! Ale proč tomu tak je? Protože zapomínáš na to, co se ti přihodilo a stále znovu se děje, zapomínáš, že jsi již milovaný, že máš již všechno. Je to pouze větší láska, díky které mohu žít vše, opravdu vše beze strachu.
Drazí přátelé, adventní čas je dobou, ve které je po nás žádáno, abychom byli obezřetní, tedy je po nás žádáno, abychom se modlili, přijímali častěji svátosti, proč? Kvůli moralismu? Ne, modlitba, škola komunity i zpověď, nám jsou dány, aby nám pomáhaly vzpomenout si na velkou Událost, která se stala v našem životě.