Náš život patří Jinému. Zpráva Comunione e Liberazione k zemětřesení na Haiti

„Když se stane něco nevyhnutelného, ukazuje se, že náš život není v našich rukou. 'Nevyhnutelný' je termín, který nejlépe vystihuje, že nám nic nepatří a především že nám nepatří to, na čem vše závisí. Náš život patří Jinému.

V tomto smyslu chápeme, proč je život člověka tak dramatický. Pokud by nepatřil Jinému, byl by tragický. Vše v životě by bylo odsouzeno k nicotě. Tragédie se rodí tehdy, když se hroutí stavba a všechny stavební prvky, příčky a zdi jdou k zemi. Nezůstane nic z toho, co bylo dřív, před hodinou, před pěti minutami. A to je tragédie. Tragédie je, když se nic stane cílem, když je nic to, co existuje.

Na druhou stranu když všechno patří Jinému, Někomu jinému, tehdy život člověka přestává být tragickým, ale stává se dramatickým: 'Uznávám, že ti patřím, uznávám, že čas není můj, že mi nepatří, že čas, který jsem žil až doteď, mi nepatřil. Vem si můj život, uznávám, že mi nepatří, přijímám, že mi nepatří.'

Ten, komu patří náš čas, se za nás obětoval; ukazuje se našemu pohledu a našemu srdci jako ten, který miluje náš osud, který miluje naše štěstí, a to do takové míry, že Pán času umírá za náš čas. Pán, Ten, kterému patří čas, je dobrý.“



(Luigi Giussani, Je možné žít takto?)



„V těchto dnech se naše myšlenky obrací k milovaným bratrům na Haiti s neustávající prosbou k Bohu. Sleduji a podporuji úsilí mnoha charitativních organizací, které se ujaly obrovských potřeb země. Modlím se za zraněné, za ty, co přišli o střechu nad hlavou, a za ty, co přišli tragicky o život.“



(Benedikt XVI., Angelus 17. ledna 2010)



Jistota, že patříme Jinému, udržuje naši naději a způsobuje, že prožíváme drama našich bratří na Haiti jako naše vlastní.



Následujíce výzvu Papeže jsme se rozhodli podpořit neziskovou organizaci AVSI, která je přítomná na Haiti od roku 2007 a spolupracuje s místní katolickou Charitou, která na ostrově působí od roku 1999.



20. ledna 2010 – Comunione e liberazione