Dopis Juliána Carróna Eli Folonoari z hnutí Fokolare

Vzpomínám na dlouhé roky jejího přátelství s donem Giussanim, které dosáhlo vrcholu před zraky celého světa 30. května 1998 na náměstí sv. Petra skrze jejich svědectví.
Julián Carrón

Nejmilejší Eli,

společně se všemi přáteli z Comunione e Liberazione sdílím tvůj smutek a smutek celého hnutí Fokoláre nad smrtí Chiary Lubich. Nic z toho, čím byla, neupadne v zapomnění a sice skrz jistotu, kterou nám dávají Kristova slova: « Všechny vlasy na vaší hlavě jsou spočteny ».

Chiara se Kristu na jeho trnité cestě stále víc přibližovala. Na cestě, kterou šla s plnou oddaností pro život Církve. Nyní je tváří v tvář Bohu. On jí dal charisma, aby dodala živost křesťanskému skutku, které je jako světlo, jež zachovává naději. Tímto způsobem vykvetlo z jejího „Ano“ k Božímu plánu duchovní mateřství v řečišti naší matky Církve.

Vzpomínám na dlouhé roky jejího přátelství s donem Giussanim, které dosáhlo vrcholu před zraky celého světa 30. května 1998 na náměstí sv. Petra skrze jejich svědectví. Odporoučím duši Chiary do milosrdenství Otce. My očekáváme ten skvělý den konečného vítězství Zmrtvýchvstalého Krista, den vzkříšení těla k věčné blaženosti. Kéž Chiara a don Guissani podporují naše kroky ve vášnivější a rozumnější víře na cestě, kterou pro nás razili následujíc Svatého otce.

Julián Carrón