Vyzývám vás, abyste obnovili touhu společně kráčet vstříc určení

Drazí přátelé,

minulou sobotu, 29. března, se v Miláně sešla diakonie Fraternity s hlavním cílem zvolit prezidenta, poté co uplynulo šestileté období určené stanovami.

Měl jsem určitou starost, kterou jsem hned na začátku přednesl členům diakonie: a sice, aby se nejednalo o formální volbu, ale o příležitost shrnout situaci hnutí po výzvách, kterým jsme v těchto letech čelili. Všichni viděli cestu, kterou jsem navrhl jako odpověď na tyto výzvy, jako pokus využít vše, co se odehrálo, k našemu zrání s tím, že budeme následovat cestu a metodu, které nám ukazuje charisma.

Dále jsem prohlásil, že jsem si dobře vědom, že nositelem charismatu nejsem já, že skutečnost, že já jsem byl vybrán donem Giussanim, abych vedl hnutí, není zárukou, že veškerá má činnost je správná. Proto členové diakonie, kteří měli před očima celou ušlou cestu, měli také fakta pro hodnocení souvislosti nabídky s požadavky života a současně nezbytné údaje pro posouzení věrnosti této nabídky obdrženému charismatu.

Abych usnadnil svobodnou diskusi, hned na začátku jsem jasně řekl, že nikdo nemá žádný závazek vůči mé osobě, ani ti, které jsem já pozval, aby se diakonie zúčastnili. Při hledání osoby nejvhodnější k vedení mělo být jedinou starostí dobro hnutí. A jediným správným postojem při řešení tohoto úkolu mělo být uposlechnutí Tajemství při označení člověka považovaného za nejvhodnějšího k tomu, aby dál šířil naši historii, abychom dokázali co nejvhodnějším způsobem odpovídat na požadavek papeže Františka být svědky podstatného na každé periferii života.

Po tomto mém úvodu následoval upřímný a hluboký dialog, během něhož se každý podělil o to, co viděl a zakusil na cestě během uplynulých let. Bylo by nemožné v těchto pár řádcích shrnout bohatství příspěvků všech zúčastněných. Přiznávám ale, že jsem byl zasažen úrovní sebeuvědomění všech vystoupení, znamením životaschopnosti charismatu v mnoha částech světa. Věřte mi, že devět let po smrti dona Giussaniho toto není vůbec samozřejmé.

Na konci dialogu, který trval celé dopoledne i odpoledne, se přistoupilo k hlasování. Diakonie rozhodla o mém znovuzvolení, které jsem přijal z vděčnosti za historii, která mne utvářela a spolu s vámi neustále utváří, i z touhy nadále prožívat vášnivé dobrodružství těchto let.

V této nové etapě naší historie vás vyzývám, abyste obnovili svou touhu společně kráčet vstříc určení, Kristu, který nás uchvátil, abychom se stále více stávali dětmi dona Giussaniho. Abychom se, každý z nás a každá naše komunita, na přímluvu Panny Marie stále více stávali svědky milosti, která nás okouzlila, abychom společně se stejným napětím spěchali jako Petr a Jan ke hrobu v ráno Vzkříšení.

Modlete se za mne, abych mohl stále více sloužit této podivuhodné historii, která nás uchvátila.

V očekávání toho, že mnohé z vás znovu uvidím na Duchovních cvičeních v Rimini,

Váš
don Julián Carrón