Projev Juliána Carróna na inauguraci Střední školy Luigiho Giussaniho v Kampale

„Výchova je sdělování sebe, to jest vlastního způsobu vztahů vůči realitě,“ nabízené svobodě mladých; proto je „výchovná činnost riskantní, protože je ponechána na pospas křehké svobodě člověka, člověk při ní pochopí meze vlastní osoby a nezměřitelnost tajemství druhého.“ (L. Giussani, Il rischio educativo, SEI, Torino 1995, pp. 84-87; český překlad Riziko výchovy, Praha: ZVON 1996, s. 96-102).

Tato slova Fr. Giussaniho mi okamžitě vytanula na mysli, když jsem myslel na vás, drazí přátelé, kteří jste se chopili iniciativy, jež je pro každého tak rozhodující, otevřít školu, v níž by se mladým lidem dostalo výchovy a měli adekvátní důvody pro život a naději, s níž budou čelit dobrodružství existence v jakékoli situaci.

Jsem opravdu dojat tím, že se tato škola zrodila z vášně pro určení svých dětí, jíž se Roseiny ženy od ní naučily. Kladli si otázku: „Kdo jim pomůže, až tu nebudeme? Jak se stanou dospělými schopnými činit svá vlastní rozhodnutí, pokud nebudou chodit do školy?“ Žasnu nad tím, že se nezajímají o materiální dobra, ale o mnohem důležitější dobro, na němž všichni ostatní závisí – určení svých dětí, jež se neuskutečňuje kouzlem, ale pouze prostřednictvím vzdělání. Roseiny ženy kvůli tomu rozbíjejí skály a vyrábějí náhrdelníky a jsou přitom šťastné, že mohou přinést takovou oběť – darují své životy, a nejen obrazně – pro své děti. Všichni se od nich musíme učit: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele,“ řekl Ježíš.

Mým přáním je, aby tyto děti, které budou navštěvovat Školu Luigiho Giussaniho, na sobě cítily právě ten pohled, s nímž se díval na lidi Ježíš. Dívejte se na své studenty, když je budete učit, právě takto, se soucitem a láskou, jež vám nikdy nedovolí, abyste byly pohoršeny jejich omezeními, ale učiní vás pozornými a všímavými k hodnotě každého kroku, jakkoli velkého či malého, ke zralosti.

Při jejich vedení jim přejte, aby se stali většími než vy samy, stejně jako to chtějí všichni otcové a matky pro své děti.
Dnes se ujmete úkolu výchovy, jemuž Fr. Giussani zasvětil celý svůj život a ukázal nám tak cestu. Žijte jej s nadšením a vědomím, že spolupracujete s Bohem při vytváření budoucnosti, jež nutně probíhá skrze výchovu mladých. Děkuji vám za svědectví, jež nám podáváte.

Fr. Julián Carrón