Uchvácen Kristem

Rozhovor s Donem Juliánem Carrónem, představeným Fraternity Comunione e Liberazione

Statečně, neustále a pln síly ukazoval papež Jan Pavel II. světu, co to znamená být křesťanem v dnešní době. To je dědictví svatého Karola Wojtyly, zářící, plné dynamiky, novátorské. Takto se o něm vyjádřil Julián Carrón, představený Fraternity Comunione e Liberazione (CL), v rozhovoru pro deník Osservatore Romano. Následovník Dona Giussaniho, zakladatele CL, vzpomíná na to, jak se svatý Karel Wojtyla neustále obracel na hnutí, církevní sdružení a společenství a nazýval je „jarem Ducha“, neboť v církvi je charismatická dimenze úzce propojena s institucionální.
Blahořečení Jana Pavla II. bylo velkou a univerzální „oslavou víry“, jak to nazval jeho přímý následovník Benedikt XVI. v osobním dopise našim novinám.
Slovy, která Svatý otec použil v dopise pro Osservatore Romano, nám sděluje, co je hlubokým smyslem této „oslavy víry“ blahořečení Jana Pavla II. je to totiž naléhavá výzva k obrácení, abychom doširoka otevřeli dveře Kristu a vydali se po stopách novodobých světců. Všichni, kteří jsme přijeli do Říma, abychom se zúčastnili oslavy na Svatopetrském náměstí, jsme pocítili naléhavost této výzvy k obrácení a naplnila nás hluboká vděčnost.
V mladé historii hnutí Comunione e Liberazione ho Jan Pavel II. doprovázel 27 let. Za co vděčíte v současnosti a v budoucnosti tomuto novému svatému, otci a průvodci ve víře?
Byl to Jan Pavel II., kdo uznal Fraternitu Comunione e LIberazione, Memores Domini, Kněžské bratrstvo misionářů svatého Karla Boromejského a Milosrdné sestry nanebevzetí Panny Marie, kteří všichni vychází z charismatu Dona Giussaniho. Neboť my sami jsme tohoto součástí, nikdy mu to nebudeme moci zapomenout. Bezprostředně po vyhlášení blahořečení jsem napsal všem svým přátelům v Hnutí, že dlužíme Janu Pavlu II. nejenom nezapomenutelné díky, ale musíme si i uvědomovat, že nám svým papežským uznáním daroval směrodatnou interpretaci: „Jakmile je nějaké hnutí uznáno církví, stane se nástrojem osobní oddanosti Kristovu tajemství.“ (Castel Gandolfo, 12. září 1985) Dobře si uvědomuji, jak moc potřebujeme stát blízko charismatu, které nás tak fascinovalo, abychom mohli pokračovat na naší cestě a odpovídali na výzvu svatého Jana Pavla II., kterou prohlásil při audienci k 30tiletému výročí založení Hnutí: „Jděte ke všem národům a přineste jim pravdu, krásu a pokoj, které nachází člověk v Kristu, našem Spasiteli.“ (29. září 1984)

S nakažlivou odvahou přinášel Jan Pavel II. lidem víru a naději i v obzvláště těžkých momentech naší historie. Vyšlapal církvi a světu cestičku pro obnovu ve světle Druhého vatikánského koncilu. Tím se mu podařilo korigovat některé povrchní a zčásti chybné interpretace, které omezovaly jejich skutečný význam.

Jan Pavel II. rozpoznal, jakého duševního rozpoložení je moderní křesťanství, a z toho vyvodil, že v první řadě jde o to, aby byly člověku dány adekvátní důvody, proč je rozumné v našem kulturním a sociálním prostředí přimknout se k Bohu. V prostředí, kde všechno usiluje o pravý opak. Tento nový svatý nám dal to nejcennější. Dal křesťanům to, co nejvíc potřebovali: svědectví o tom, co se stane s tím, kdo se nechá uchopit a uchvátit Kristem. Že tím uhodil hřebík na hlavičku, je vidět na tom, že spousty lidí znovu projevily zájem o křesťanství a navrátily se k velké tradici církve, kterou ztratily. Jan Pavel II. šel všem příkladem v autentické interpretaci Druhého vatikánského koncilu: obnova církve v její kontinuitě.
Jan Pavel II. i Don Giussani, oba vycházejí z tajuplného a nesmazatelného setkání s Kristem, v němž „všechno trvá“ a rozumějí díky Němu člověku i dějinám.
Dnes si dokážeme sotva představit, jak ohromný dojem udělala encyklika Redemptor hominis na Dona Giussaniho, a tím pádem na celé Hnutí. Don Giussani nechal dokonce udělat speciální dotisk a celý rok tato publikace sloužila jako texty pro seminář a školy komunity. Don Giussani vždy učil, že Kristus je klíčem k pochopení reality a dějin. Encyklika potvrdila jeho hluboké přesvědčení. „Spasitel lidí, Ježíš Kristus, je středem vesmíru a dějin.“ Už první slova Redemptor hominis shrnují to, z čeho Don Giussani před 25 lety vycházel, když začal učit náboženství mladé v Miláně. Jak řekl Benedikt XVI. ve svém kázání v neděli: „Jan Pavel II. nám dal opět sílu věřit v Krista, protože Kristus je Redemptor hominis, Vykupitel člověka (…) , je plností člověka a naplněním jeho hledání spravedlnosti a pokoje.“