On je Cesta, Pravda a Život, který přichází k osobě v její každodenní existenci

Drazí přátelé,dopis, jenž mi Svatý otec poslal při příležitosti dvacátého výročí papežského uznání Fraternity, je nejvýznamnějším gestem našich dějin.
Jsme vděčni za toto znamení vznešeného otcovství od Jana Pavla II. a jeho autorita nám pomáhá rozpoznat výjimečnou linii, již naše dějiny sledují. ,,Hnutí“, jak nám píše Svatý otec, ,,chtělo a chce ukazovat ne nějakou cestu, ale tu cestu k řešení tohoto existenciálního dramatu“ člověka, který nikdy nepřestává hledat. ,,Ta cesta… je Kristus. On je Cesta, Pravda a Život, který přichází k osobě v její každodenní existenci.“ Z tohoto důvodu se nám nyní otevírá nový začátek: ukázat, znovu-ukázat zřejmost pravdy, o které jsme při následování tradice církve mezi sebou vždy mluvili. Jak Svatý otec také píše: ,,Křesťanství, dokonce předtím, než se stalo souhrnem doktrín či pravidel pro spásu, je událost setkání.

Proto musíme požadovat velkou jasnost tváří v tvář naší odpovědnosti. Protože jednotlivec je odpovědný za celou Fraternitu, do níž je vnořen, ať jsou jeho současné podmínky jakékoliv, ve zdraví nebo nemoci, spokojenosti či utrpení. Uvažování o tom nám pomáhá porozumět rozhodující hodnotě naší cesty, zvláště v práci vykonávané ve Škole komunity, skrze niž každý z nás může nalézt zřejmost důvodu zázraku jeho oddanosti. Bůh nabádá každého z nás, abychom byli předvojem misie.

V tomto smyslu jsou nám nejúžasnějším příkladem ti mezi námi, jimž byla svěřena nejvyšší odpovědnost, a to i v občanské společnosti, aby se v nich novost, jež prostupuje celou naší historii mohla projevovat skrze jejich oddanost své službě. A tato novost není posuzována především morálním chováním jednotlivce, ale smyslem pro odpovědnost, jež každý z nás cítí ve své službě celé komunitě, do níž ho Bůh povolává. Je-li tomu tak, nechť se odpovědný snaží ve svém konání nabízet službu lásky, protože přijetí boží vůle je skutečnost, jež pochází z rozpoznání Jeho posledního záměru pro růst života celé komunity a církve. Láska odpovědných je na prvním místě pomocí, nabízenou každému při plnění svých úkolů vůči Mystériu. To je kritérium hodnoty pro každého člověka, který chce být bratrem druhým lidem.

Z tohoto důvodu uzavírá papež svůj dopis tím, že nás znovu vysílá na misie: síla misie se stává silou svědectví. Vydejme se svobodně do budoucnosti, i když nás druzí nechtějí přijmout takové, jací jsme.
Modleme se k Naší paní za utrpení naše i ve světě. V každodenním dobrodružství pokračuje ignorace boží věrnosti našim dějinám: to je největší hřích. Naše paní na nás naléhá, abychom spolupracovali na velikosti božího plánu spásy pro všechny naše bratry.

Když se k vám připojuji se srdcem plným věrnosti a síly, cítím, že jsem na svém místě s vámi se všemi.

Luigi Giussani

Miláno, 22. února 2002