Zastánce rozumu nabídl „společenství“ Krista - Jan Pavel II.

Zastánce rozumu nabídl „společenství“ Krista

Jan Pavel II.

22/02/2005 - Vlastnoruční dopis Svatého otce (čtený 1. 3. 2005 v Milánském dómě na začátku pohřebních obřadů monsignorem Stanislawem Rylkem, předsedou Papežské rady pro laiky)

1. Velmi mě zásahlo, když jsem se dozvěděl o nenadálé smrti drahého Monsignora Luigi Giussaniho na konci dlouhého období nemoci, kterou přijal s duchem klidného odevzdání se do Boží vůle a s duchem obětavé účasti na tajemství Kristova kříže. Jeho odchod působí zármutek jeho příbuzným, kněžím této Milánské arcidiecéze, hnutí Comunione e Liberazione, které jemu vděčí za svůj vznik, a tolika dalším lidem, kteří si ho vážili a kteří jej milovali jako horlivého Božího služebníka. Cítím k vám všem duchovní blízkost se silným pohnutím v tomto okamžiku bolestného odloučení.

2. Dostalo se mi různých příležitostí, kdy jsem se potkával s Mons. Luigi Giussanim a obdivoval jeho planoucí víru, která se projevovala křesťanským svědectvím schopným vyvolávat, obzvláště mezi mladými, plné a přesvědčené přijetí poselství evangelia. Děkuji Pánu za dar jeho života, který Giussani bezvýhradně vydal důslednému přijetí svého kněžského povolání, ustavičnému naslouchání potřebám současného člověka a odvážné službě církvi. Celé jeho apoštolské působení by bylo možné shrnout jako upřímné a odhodlané pozvání, s kterým věděl jak se obracet na ty, kteří ho obklopovali, jako osobní setkání s Kristem, jako opravdovou a rozhodnou odpověď na nejhlubší touhy lidského srdce.

3. Don Giussani nabídl „společenství“ Krista velkému počtu mladých, kteří, dnes již dospělí, jej považují za svého duchovního „otce“. Odložil celou perspektivu akademické kariéry a věnoval se formaci studentů, kteří potřebovali styčné body a příklady, které by mohli následovat. V šedesátých letech dal počátek své evangelizační činnosti, když s důslednou poslušností vůči magisteriu církve a především s příkladným životním svědectvím, představoval pravdy víry prostřednictvím otevřeného a neustálého dialogu. Tak se zrodilo hnutí Comunione e Liberazione, které se v průběhu let velmi rozrostlo, díky apoštolskému zapálení tohoto horlivého milánského kněze, který dokázal zahrnout tolik následovníků do strhujícího misionářského plánu. V Kristu a v církvi tkví podstata jeho života a jeho apoštolátu. Aniž by kdykoli odděloval jednoho od druhého, šířil okolo sebe pravou lásku k Pánu a k různým papežům, které osobně poznal. Velkou vazbu měl také ke své diecézi a svým pastýřům.

4. Don Giussani, jako zastánce rozumu člověka, byl velkým znalcem literatury, hudby a vždy byl přesvědčen, že je třeba brát umění jako cestu, která vede k Tajemství. Společně s těmi, kdo se připojili k jím založenému hnutí, dnes rozšířenému do mnohých zemí světa, přijímanému s respektem také lidmi odlišné víry a různých profesionálních odpovědností, na něj rád pamatuji jako na učitele humanity a zastánce religiozity vepsané do srdce každého člověka.

5. Když vznáším vroucí přímluvné modlitby, svěřené prostřednictví Panny Marie, za tohoto věrného služebníka evangelia, prosím Boha také, aby ti, kteří jej poznali a potkali na své cestě, a zakusili divy, které v nich učinil Pán skrze jeho svědectví, dál věrně kráčeli v jeho šlépějích a udržovali živé jeho charismatické vnuknutí. Se zvláštním pohnutím myslím v této chvíli na jeho duchovní děti, shromážděné ve Fraternitě Comunione e Liberazione a v Laickém sdružení „Memores Domini“. Nad každým z vás a nade všemi ať bdí Maria, přesladká Matka Spasitelova. S touto přímluvou rád zasílám Dionigi kardinálu Tettamanzimu, milánskému arcibiskupovi, prelátům a shromážděným kněžím, jako i všem oplakávajícím odchod drahého monsignora Giussaniho a všem přítomným na pohřebních obřadech své utěšující apoštolské požehnání.

Ve Vatikánu 22. února 2005

Jan Pavel II.

© Fraternità di Comunione e Liberazione. CF 97038000580 / Webmaster / Note legali / Credits