Dopis Jana Pavla II. Luigi Giussanimu při příležitosti 20.výročí uznání "Fraternity Comunione e liberazione" - Jan Pavel II.

Dopis Jana Pavla II. Luigi Giussanimu při příležitosti 20.výročí uznání "Fraternity Comunione e liberazione"

Jan Pavel II.

11/02/2002

1. S velkou účastí se připojuji k radosti Fraternity Comunione e Liberazione u příležitosti 20. výročí jejího uznání Papežskou radou pro laiky jako Sdružení věřících papežského práva. Už v roce 1954, jste vy, drahý Mons. Giussani, dal v Miláně vzniknout hnutí Comunione e Liberazione, které se poté svým šířením dostalo do dalších částí Itálie a následně i do dalších zemí světa. Fraternita představuje zralý plod tohoto hnutí. Při tomto šťastném dvacátém výročí je mi obzvláště milé znovu projít významné kroky na duchovní cestě hnutí, abych poděkoval Bohu za to, co On učinil prostřednictvím Vaší iniciativy, důstojný monsignore, a iniciativy těch, kteří se k Vám v průběhu let připojili. Připomenout si události, jejichž prostřednictvím se projevilo Boží působení, a zároveň rozpoznat velikost jeho milosrdenství je motivem k povzbuzení.

2. První aspekt, který mě zasáhne při opětovném rozpomínání si na život a díla Fraternity a hnutí, je úsilí spočívající v odhodlání naslouchat potřebám dnešního člověka. Člověk nikdy nepřestane hledat; když je poznamenán dramatem násilí, samoty a bezvýznamnosti, stejně tak, když žije ve vyrovnanosti a v radosti, stále pokračuje v hledání. Jediná odpověď, která ho může uspokojit v naplnění tohoto jeho hledání, mu přichází v setkání s Tím, kdo je pramenem jeho bytí a jeho jednání. Hnutí proto chtělo a chce ukazovat ne nějakou cestu, ale tu cestu, která vede k vyřešení tohoto existenciálního dramatu. Tou cestou, jak jste to Vy častokrát dosvědčil, je Kristus. On je ta Cesta, Pravda a Život, jež postihuje člověka v každodennosti jeho bytí. Objevení této cesty se obvykle odehrává díky zprostředkování jinými lidskými bytostmi. Po zkušenosti se setkáním se Spasitelem prostřednictvím daru víry jsou věřící povoláni, aby se stávali ozvěnou události Krista, aby se oni sami stávali „událostí“. Křesťanství proto, spíš než souhrnem pouček nebo předpisem pro spásu, je „událostí“ setkání. To je ta intuice a zkušenost, kterou jste Vy v těchto letech předal mnohým lidem, kteří se připojili k hnutí. Comunione e Liberazione se zaměřuje, víc než na nabízení nových věcí, na znovuobjevení Tradice a dějin Církve, aby je znovu vyjádřilo způsoby schopnými hovořit a diskutovat s lidmi naší doby. V poselství účastníkům Světového kngresu církevních hnutí a nových komunit, 27. května 1998, jsem napsal, že originalita charismatu každého hnutí „nezamýšlí, ani by nemohla, něco přidat k bohatství víry, chráněném církví se zanícenou věrností“ (č. 4). Tato originalita „představuje mocnou podporu, působivé a přesvědčivé volání žít křesťanskou zkušenost naplno, s inteligencí a s tvůrčí silou. Je obsažena v předpokladu k nalezení adekvátních odpovědí na výzvy a naléhání časů a vždy odlišných historických okolností“ (tamtéž).

3. Je třeba se vrátit ke Kristu, Božímu Slovu vtělenému pro spásu lidstva. Ježíš z Nazareta, který prožil lidskou zkušenost tak, jak by to nikdo jiný nedokázal, staví sebe jako cíl všech lidských tužeb. Pouze v Něm může člověk dosáhnout plného poznání sebe sama. Víra se tak ukazuje jako opravdové dobrodružství poznání, není abstraktní mluvou, ani neurčitým náboženským pocitem, ale osobním setkáním s Kristem, který dává nový smysl životu. Výchovná činnost, kterou se v prostředí vašich aktivit a společenství snažili konat mnozí rodiči a učitelé, tkvěla právě v doprovázení bratří, dětí a přátel objevit uvnitř citů, práce a nejrůznějších povolání hlas, který přivádí každého k rozhodujícímu setkání s vtěleným Slovem. Pouze v jednorozeném Synu Otce může člověk nalézt plnou a konečnou odpověď na svá nejskrytější a nejzákladnější očekávání. Tento ustavičný dialog s Kristem, uskutečňovaný osobní a liturgickou modlitbou, je popudem k aktivní činnosti ve společnosti, jak dosvědčují dějiny hnutí a Fraternity Comunione e Liberazione. Vaše dějiny jsou fakticky i dějinami díla v kultuře, v charitativě, ve formaci a s ohledem na rozlišování účelu občanské společnosti a církve jsou také dějinami nasazení na poli politickém, v prostředí ze své přirozenosti bohatém na protiklady, ve kterém je někdy nesnadné věrně sloužit prameni obecného dobra.

4. V průběhu těchto dvaceti let viděla církev ve svém středu vznikat a rozvíjet se i mnoho jiných hnutí, společenství a sdružení. Síla Kristova Ducha nikdy nepřestane překonávat, bezmála rozbíjet, schémata a usazené formy předchozího života, aby usilovala o dosud neznámé způsoby vyjádření. Toto úsilí je znamením živého poslání církve, ve kterém se Kristova tvář ukazuje prostřednictvím rysů tváří lidí dnešní doby a místa v dějinách. Jak nežasnout tváří v tvář takovým zázrakům Ducha svatého? On činí divy a na úsvitu nového milénia vede věřící k tomu, aby vypluli na širé moře směrem ke stále vzdálenějším hranicím budování Království. Před lety, u příležitosti třicátého výročí zrodu Comunione e Liberazione, jsem vám řekl: „Jděte do celého světa přinášet pravdu, krásu a pokoj, které se nacházejí v Kristu Vykupiteli“ (Řím, 29. září 1984, č. 4). Na počátku třetího tisíciletí křesťanské epochy, vám s odvahou a vděčností znovu svěřuji to stejné poslání. Vyzývám vás ke spolupráci s trvalým vědomím na misiích diecézí a farností, abyste tak odvážně rozšířili misionářskou činnost až k mezním hranicím světa. Pán ať vás provází a přinese ovoce vašemu úsilí. Maria, Panna věrná a Hvězda nové evangelizace, ať je vaší oporou a vede vás po cestě stále odvážnější věrnosti evangeliu. S takovými pocity, rád uděluji vám, Mons. Giussani, vašim spolupracovníkům a všem členům Fraternity a stejně tak i všem, kdo se připojují k hnutí, zvláštní Apoštolské požehnání.

Vatikán, 11. února 2002, o svátku Panny Marie Lourdské,

Jan Pavel II.

© Fraternità di Comunione e Liberazione. CF 97038000580 / Webmaster / Note legali / Credits