Stále něco chybí, v každé mé myšlence
je jakási prázdnota. A je mrzká,
tato neúplnost, je mrzká,
nikdy jsem nebyl tak mrzký jako v této úzkosti,
v tomto «nemít Krista» - tvář,
jež je nástrojem práce nikoli zcela zmařené
v čirém přemýšlení v samotě.
Pier Paolo Pasolini

„Co je člověk, že na něho pamatuješ,
syn člověka, že se ho ujímáš?“
V životě mne žádná otázka nezasáhla tak jako tato.
Pouze Kristus si bere zcela k srdci moje lidství.
Díky tomu, že ten Člověk, Žid Ježíš
Nazaretský zemřel za nás a byl vzkříšen.
Tento vzkříšený Člověk je Realita, na níž závisí
veškerá pozitivita existence každého člověka.
Každá pozemská zkušenost prožívaná v Duchu
Ježíše, Vzkříšeného z mrtvých, rozkvete na Věčnosti.
Tyto květy nevyraší až na konci věků,
vše začalo již při soumraku Velké noci.
Proto nejvyšším ideálem vyjádření života je žebrání.
Opravdovým protagonistou dějin
je žebrák: Kristus žebrající o srdce člověka
a srdce člověka žebrající o Krista.
Luigi Giussani