Nejdražší přátelé,
plánovali jsme každoroční duchovní cvičení Fraternity s otázkou: «Co nás vytrhne z nicoty?» Jedna impozantní a dramatická neočekávaná událost nás donutila, abychom se vzdali našeho všemi tolik očekávaného setkání.

To nám nevzalo otázku, případně jí učinilo ještě akutnější, kvůli typu výzvy, které na celém světě čelíme. Právě situace, která vznikla, tedy činí ještě urgentnější poměřovat se s otázkou, s tím, že budeme hledat odpověď, která by se ukázala být na úrovni. Zdálo se nám tedy nutné, abychom se i nadále doprovázeli v této závratné době, ve které nic nedoléhá na život všech tak mocně.

Toužíme po tom, abychom stáli před provokací, která se týká nás všech, aniž bychom se uchýlili do ústraní. To nám umožní, abychom ověřili, zda se nové poznání a nové přilnutí - vlastní «novému stvoření» zrozenému ze křtu - v nás stávají «normálním vědomím, se kterým procházíme veškerý souhrn okolností reality» (L. Giussani – S. Alberto – J. Prades, Vytvářet stopy v historii světa, Bur, Milán 2019, str. 90).

Don Giussani nám nabízí cennou metodologickou radu k tomu, abychom dosáhli tohoto ověření: «Aby mentalita byla doopravdy nová, je zapotřebí, aby z vědomí svého “náležení” byla neustále angažovaná ve srovnání s přítomnými událostmi». Angažování ve srovnání s přítomnými událostmi je metoda, která je nám doporučována k tomu, aby se mentalita stala doopravdy novou. Vskutku, «jestliže nevstoupí do přítomné zkušenosti, nové vědomí neexistuje, je to abstrakce. V tomto smyslu, nehodnotit události, znamená umrtvovat víru» (tamtéž, str. 91-92). Příslib, že takové srovnání v nás může nechat vykvést ono nové stvoření, které se zrodí ze křtu a které se probudí v setkání s živou křesťanskou komunitou, činí tuto naší společnou cestu fascinující. Text, který připravuji, a nad kterým budeme v příštích měsících pracovat, chce být k tomu nástrojem. Zde dále budete moci číst jeho Úvod.

Julián Carrón