Drazí přátelé,

bolest nad ztrátou našeho nejdražšího „Anase“ (otce Antonia Anastasia) nemůže zastínit vděčnost Bohu za to, že nám ho dal jako druha ve víře.

Uchvácen Kristem při setkání s charismatem otce Giussaniho, rozhodl se zasvětit svůj život misijnímu dílu jako kněz Bratrstva sv. Karla a hlásat všem to, co je nám nejdražší. Stal se tak druhem mnoha lidem - mladým i starším - a s nakažlivým nadšením vydával svědectví o významu Krista ve svém životě.

Jeho svědectví vyvrcholilo v poslední fázi jeho života, kdy se odevzdal Kristu v utrpení a připodobnil se mu na kříži, aby spolu s ním vstoupil do „nebeského království, které je završením každého svátku / po kterém srdce toužilo“ (Jacopone da Todi).

Od této chvíle už nebudeme moci myslet na Anase, aniž bychom neměli před očima Petra a Jana stojící velikonočního rána v úžasu nad prázdným hrobem. Smrti, kde je tvé vítězství?
Na přímluvu otce Giussaniho prosíme Pannu Marii, aby nám ho znovu tajemně, ale reálně navrátila, aby nás z nebes i nadále doprovázel na naší cestě na tomto světě.

Otec Julián Carrón