Maturita. Zkouška pro hlavní hrdiny

Skončil cyklus přípravných lekcí ke státní zkoušce pořádané organizací Portofranco Milano. Mezi přednášejícími byli Massimo Borghesi, Davide Prosperi, Giorgio Vittadini, Luca Antonini a Valerio Capasa. Jednotlivé lekce můžete shlédnout na tomto odkazu.

Cyklus přednášek nazvaný Odpolední maturanti 2021 (Pomeriggi Maturandi 2021), pořádaný organizací Portofranco Milano, skončil v pondělí 12. dubna příspěvkem profesora Massima Borghesiho na téma „Krize absolutna v německém myšlení od Hegela po Heideggera“. V přednášce poukázal profesor Borghesi na původ moderního uvažování, kdy si lidé chtěli vystačit bez Boha a nyní se ocitají v pasti tváří v tvář nevyhnutelné otázce, která je součástí přirozenosti člověka. Filozof a lektor na univerzitě v Perugii hovořil o červené niti, která se vine celým cyklem letošních přednášek Odpoledních maturantů, o dynamice rozumu, která v reakci na reálnou situaci otevírá široké obzory života a překonává myšlenkové zkratky plné představ a předsudků.

Kurz pro maturanty zahájilo setkání s Davidem Prosperim, profesorem biochemie na univerzitě Biocca v Miláně, který se věnoval tématu „Co je věda a co můžeme dnes od jejího výzkumu očekávat?“ Podle Prosperiho před námi stojí náročný úkol navrátit vědě a technice místo, které jim ve vývoji lidstva náleží, kde je jasné, že láska k pravdě je středobodem veškerého výzkumu.

Další v pořadí byl Giorgio Vittadini, profesor statistiky rovněž na univerzitě Bicocca, který hovořil na téma „Nový způsob poznání a práce v post-covidové ekonomice“. Po analýze současné situace poznamenané pandemií vyložil profesor, jak moc bude k novému začátku zapotřebí lidí s otevřenou myslí a očima, se smyslem pro krásu, dobro a spravedlnost. Lidí, kteří s láskou vykonávají své povolání, kteří jsou obdařeni kreativitou, flexibilitou, kritickým myšlením, odolností a komunikačními schopnostmi a jsou schopni týmové práce. Vittadini apeloval na mladé lidi, kteří podnikají rozhodující krok ve svém životě, aby se soustředili na sebe, na otevřenost k vlastní realitě a na schopnosti, které ji rozvíjejí.

Třetímu setkání dominoval soudce Ústavního soudu Luca Antonini, který se věnoval tématu „Práva a povinnosti v měnícím se světě“. Profesor citoval Hannah Arendtovou, která v poznámkách k přednášce na univerzitě v Kalifornii v roce 1955 napsala: «Poušť postupuje a poušť je svět, ve kterém se pohybujeme (…). Existuje riziko, že se staneme skutečnými obyvateli pouště a že se tam budeme cítit jako doma. Dalším velkým nebezpečím jsou možné písečné bouře». Antonini poukázal na to, že riziko současného světa spočívá v tom, že před pouští budeme kapitulovat a omezíme svůj život na prosté provádění pokynů. Realita, která «není pouští» naopak vyžaduje, abychom se stali hlavními postavami veškerého dění; práva a povinnosti jsou příležitostí pro novou odpovědnost, která obstojí vůči nárokům, které neodbytně přicházejí v osobním i společenském životě.

Profesor Valerio Capasa se na čtvrtém setkání zabýval tématem literatury dvacátého století, se zvláštním a podstatným důrazem na téma předurčené názvem jeho přednášky: „Jednu věc lze uchránit před hrůzou: literatura dvacátého století uprostřed krize“. Profesor uvedl, že v literatuře se vždy mluvilo o krizi: «Normálnost nikdy neexistovala. Normálnost neexistuje». Dodal, že podstatná otázka proto zní, co lze v době krize zachránit a jak literatura podporuje náznaky pozitivity, které se objevují za každé situace.
Při hledání těchto náznaků, které otevírají další nové obzory, Capasa znovu přešel k literatuře dvacátého století, a četl úryvky z děl autorů, jako je Svevo, Pavese, Rebora, Michelstaedter, Montale, Moravia, Ungaretti či McCarthy. Cesta, která vychází z předpokladů předchozího století, odkazuje na Manzoniho a Giacoma Leopardiho, který tuto otázku kladl s velkou genialitou a silným existenciálním tónem.

Kurz nazvaný Odpolední maturanti 2021, který v průměru sledovalo přibližně osm set mladých lidí přes platformu zoom, představoval možnost prožít měsíce před zkouškou jako příležitost k rozvoji kritického a kreativního přístupu k realitě. Maturitu lze skutečně prožít v roli hlavních hrdinů poznání. A jak řekl otec Giussani dne 27. ledna 1987: «Poznání je celková zkušenost objektu. Pouze poznání se může utvářet jako kultura, neboť kultura je produktem člověka, který navazuje kontakt s realitou». Výzva, která i ze zkoušky dokáže udělat úchvatnou zkušenost.

Gianni, Abbiategrass