Milí přátelé,

s blížící se audiencí, kterou nám papež František umožnil ke stému výročí narození našeho milovaného otce Giussaniho a která nás naplňuje hlubokou vděčností a radostí, cítím naléhavou potřebu se s vámi podělit o důvody naší účasti na takto významné události, aby nám pomohly se na ni těšit s pokorným a upřímným k modlitbě široce otevřeným srdcem.

Audience bude významným mezníkem na cestě, kterou se vydáváme. V této tak citlivé době pro naše Hnutí chceme poutí k Petrovu svatostánku opětovně potvrdit naši oddanost papeži a v ní naši hlubokou lásku ke Kristu a církvi. Papeži Františkovi proto jako děti svěřujeme touhu, která nás skrze konkrétnosti naší existence a z hloubi duše vybízí k účasti na upevňování víry a budování společného dobra ve prospěch všech lidí, našich bratří a sester, a modlitbám především za nás samotné k Ježíši z Nazaretu, který jediný může uhasit žízeň lidského srdce. To nás učil a svým životem potvrzoval otec Giussani: „Ve velkém lůně církve a ve věrnosti k církevní doktríně a tradici jsme vždy chtěli lidi přivádět k tomu, aby viděli, nebo snadněji pochopili, že Kristus je naše přítomnost. A že existujeme jen pro toto.“ (O. Giussani)

Proto v týdnech, které nás dělí od audience, udržujme bdělou touhu po Kristu, který nás činí schopnými v každém okamžiku odpovídat „ano“ na jeho volání. Právě v ano každého z nás se totiž konkretizuje oddanost církvi a tu chceme 15. října vyjádřit naší společnou přítomností na Svatopetrském náměstí.

V toužebném očekávání setkání se Svatým otcem, se srdcem otevřeným vyslyšet jeho slova a požehnání, radostnou vděčností a důvěrou v milosrdnou náruč církve svěřujeme cestu našeho Hnutí přímluvě Panny Marie. Jsme si na naší cestě vědomi vlastní nicotnosti a jsme zároveň plni nezdolné naděje v Krista, který může všechno. Otec Giussani nás o oné krásné cestě nepřestával ujišťovat, že: „seznámení s Kristem dává důkaz jeho slovu jako jediného prostředku, který dává životu smysl. A jak takové seznámení můžeme zažít? Způsob tu je: ve společenství, které se z Krista zrodilo a zapsalo do historie, v církvi, která je jeho tělo, tedy jeho zhmotnění. Jde tedy o každodenní seznamování se s tajemstvím jeho přítomnosti v lůně církve. Z toho plyne racionální, neboli rozumný důkaz, který nás s jistotou utvrzuje v tom, co On, jako jediný v lidských dějinách, o sobě řekl: ´Já jsem ta cesta, pravda a život´“ (P. Giussani).

Prosme proto Ducha svatého, aby nás doprovázel a byl světlem na naší cestě, a nepřestávejme se modlit za papeže a jeho úmysly.

S přátelským pozravem,

Davide Prosperi
Předseda