Los Angeles (Foto: Juan Carlos Becerra/Unsplash)

Los Angeles. "Toto místo je mi dáno z lásky k mému životu".

Nová škola komunity ve farnosti poblíž letiště v kalifornském městě. Touha prožít zkušenost "v přítomnosti" (po skončení pandemie stále není samozřejmostí). Příběh Nancy, Guida a Maurizia

V Los Angeles, kde je tempo života rychlé - sotva máte chvilku na pravdivou odpověď, když se vás někdo zeptá "Jak se máš?", a kde panuje skrytá skepse, zda to vůbec bude upřímná otázka - se poblíž LAX (Los Angeles International Airport) shromažďuje malý houf lidí, aby sobě i světu dosvědčili, že lidstvo existuje.

Od začátku pandemie, ale i poté, co se dveře světa znovu otevřely společnému životu, se většina škol komunity v oblasti jižní Kalifornie (až na několik výjimek) nadále schází online. Guido, Nancy a Maurizio, pilíře školy komunity poblíž losangeleského letiště, v sobě objevili potřebu zažít toto společenství na vlastní kůži. Jak říká Guido: "V posledních měsících jsem se několikrát setkal s novými přáteli a lidmi, kteří vyjádřili potřebu 'mít místo, domov' a drama, že ho dosud nenašli. Toto volání mě v těchto měsících provázelo". Los Angeles je městem plným průchodů, kde většina lidí, kteří přijdou do komunity, zůstává několik měsíců, možná několik let, a pak je jiná životní událost odvede jinam. V Los Angeles je běžné pociťovat nedostatek sounáležitosti.

Tato výzva k naplnění potřeby "místa" je součástí širšího kontextu toho, k čemu papež František vyzval Společenství a osvobození: "Aby charisma, které vám předal otec Giussani, zasáhlo nové lidi a nová prostředí, aby bylo schopno promlouvat k dnešnímu světu, který se od počátků vašeho hnutí změnil. Je tolik mužů a žen, kteří ještě neuskutečnili ono setkání s Pánem, které změnilo a zkrášlilo vaše životy!" (Papež František ke Společenství a osvobození na Svatopetrském náměstí 15. října 2022).

Tyto dva aspekty, spojené dohromady, vedly k návrhu Školy komunity s osobní účastí farníkům kostela Navštívení Panny Marie. Jak Nancy poznamenala během rozhovoru s jedním z farníků, návrh je jednoduchý:

"Co dělá vaše skupina?"
"Naše skupina nás vzdělává ve víře v Ježíše Krista a v přátelství."
"Hm... je to jednoduché. Co děláte na svých setkáních?"
"Čteme knihu, kterou napsal monsignor Luigi Giussani, a porovnáváme naše zkušenosti s tím, co je v ní napsáno."
"O čem ta kniha je?"
"O víře a rozumu. Vysvětluje, jak nám obojí dohromady pomáhá rozpoznat v životě Krista."
"Je to něco, co je v církvi opravdu potřeba. Jsem rád, že jste tady. Jak dlouho se bude vaše skupina scházet, pár měsíců?"
"Ne, scházíme se do konce života, protože výchova k víře je něco, co potřebujeme navždy."
Zasmála se a s úsměvem a jiskrou v oku odpověděla: "Přesně tak, opravdu to potřebujeme."

Guido o své zkušenosti řekl: "V jednoduchosti malého gesta, kterým jsme v naší farnosti pozvali lidi, se ve mně otevřelo něco nového. Nyní cítím úžas, když poznávám, že toto místo mi bylo dáno z lásky k mému životu. Právě skrze vědomí tohoto daru se život a okolnosti stávají pokornou nabídkou Jeho lásky a přátelství k žízni lidí z farnosti, které se rozhodl postavit do mé cesty."

Maurizio nyní vede farní skupinu školy komunity a těmito slovy vyjadřuje, jakou hodnotu měla pro jeho život: "Moje zapojení do školy komunity ve farnosti Navštívení Panny Marie mě skutečně změnilo. Společné zážitky a vztahy, které jsem si vytvořil, mi pomohly hlouběji porozumět společenství. Nejde jen o účast na nedělní mši svaté, následování obřadů nebo souhlas a diskusi o tom, čemu věříme. Jde o to přijmout hluboký smysl pro společenství a ptát se sami sebe na důvody naší víry. Ukázalo mi to, jak je důležité žít ve společenství s druhými a především sám se sebou. Přimělo mě to zamyslet se nad tím, 'proč', a nebrat to, co dostávám, jako samozřejmost".

Ellynore, Los Angeles, USA