Dnes ráno zasáhl nálet kostel Svaté rodiny, jedinou katolickou latinskou farnost v Gaze, v rámci stále intenzivnějších izraelských operací v Pásmu Gazy. Podle Latinského patriarchátu byli při útoku zabiti tři lidé a dalších deset bylo zraněno, z toho dva vážně. Mezi zraněnými je i farář, otec Gabriel Romanelli, který byl zasažen do nohy a nyní je hospitalizován. Nálet způsobil vážné škody na budově kostela; Izrael jej označil za „omyl při řízení palby“. Úder však zasáhl oblast, jež byla vždy považována za útočiště křesťanské komunity v pásmu Gazy, a nejde o první incident: v noci 16. prosince 2023 izraelské bombardování poškodilo celý komplex, včetně kostela a zařízení sester Matky Terezy. Útok vyvolal ostré mezinárodní reakce, mezi nimi i reakci italské premiérky Giorgie Meloniové, která otevřeně kritizovala izraelskou vládu: „Nálety na Gazu zasáhly i kostel Svaté rodiny. Útoky proti civilnímu obyvatelstvu, jež Izrael podniká již měsíce, jsou nepřijatelné. Žádná vojenská operace nemůže takové jednání ospravedlnit.“

Farnost Svaté rodiny se v posledních měsících války stala místem konkrétní pomoci pro stovky rodin, nemocných a zdravotně postižených. Vždy byla také živým centrem pro malou místní katolickou komunitu – asi 140 věřících, převážně Palestinců – pevně spjatou s místní realitou. Útoky proti křesťanům se staly častějšími: v uplynulých dnech například někteří izraelští osadníci záměrně založili požár poblíž městského hřbitova a kostela sv. Jiří z 5. století ve městě Taybeh, který patří k nejvýznamnějším náboženským místům celé Svaté země.

Neustávající výzvy latinského patriarchy Jeruzaléma, kardinála Pierbattisty Pizzabally, který už měsíce nepolevuje ve výzvách po pravdě, odpuštění a smíření, přestože nadále odsuzuje nespravedlnost, kterou trpí obyvatelé Gazy a Západního břehu Jordánu. Kardinál, jenž je v neustálém kontaktu s papežem Lvem XIV., dnes prohlásil: „Snažíme se vždy zachovat kontakt s Gazou všemi možnými způsoby, přímo i nepřímo. Teď je příliš brzy o tom všem mluvit – musíme pochopit, co se stalo, co je třeba udělat, především chránit naše lidi, a samozřejmě zajistit, aby se tyto věci už neopakovaly. Pak se uvidí, jak postupovat dál, ale jistě je nikdy neopustíme.“ Navzdory všem těžkostem malá křesťanská komunita nikdy neztratila naději ani vytrvalost v modlitbě. Před několika hodinami také Svatý otec vyjádřil svou blízkost křesťanské komunitě v Gaze a znovu apeloval na „okamžité příměří“.

Jak se svěřil otec Gabriel v rozhovoru pro časopis Tracce: „Bolest je obrovská a my jsme povoláni jí projít, žít s ní. Dříve či později je to vyžadováno od každého. Od každého, v jakékoli situaci. I Ježíš byl v Getsemanech sám, i on měl strach, plakal a cítil se opuštěný. Ale ve svém utrpení vše obětoval pro dobro světa: ‚Ne jak já chci, ale jak Ty chceš.‘ To je ta revoluce! Není to naše logika, jež nás zachraňuje. Aby naše víra mohla růst a abychom obstáli i tehdy, když se vše zdá ztracené, Bůh nám nabídl přátelství. Narodil se a přišel na zem, aby se sdílel: jedl s rybáři, chodil s chudými lidmi, mluvil s dětmi. Nabídl společenství a to přineslo dobro. Po dvou tisících letech, dí stejnou metodou, Ho můžeme poznat a rozpoznávat, když nás volá k lásce. A k odpuštění.“