Diecézní představený Fraternity Francesco Cassese v úvodu zhodnotil kroky, které hnutí v letošním roce podniklo. Výchova ke křesťanské víře, k životu jako povolání, je „prvním základním cílem, pro který hnutí existuje“, připomněl ve svém projevu předseda Davide Prosperi: „Jsme vyvolení, povolaní Jiným." „Povoláni jménem“ a předmětem, podobně jako Samaritánka, "bezplatné a nezasloužené lásky." Povoláni společně „skrze lidské setkání, které nás zařadilo do života Kristova těla, žitého společenství“, „jednoty věřících.“

Jaký je nový krok na této cestě? „Předávání obsahu víry všem“, protože "si musíme uvědomit, že jsme povoláni" k "historickému úkolu v životě církve a ve světě." Tímto úkolem je misie. „Přinášet skutečnost Krista, a tedy skutečnost křesťanského společenství“, jak říká otec Giussani v knize Revoluce sebe sama. Život jako společenství (1968-1970), vědom si toho, že „nemáme co nabídnout, kromě toho, co přijímáme do našeho života“. Stejně jako to bylo pro Franze a Franzisku Jägerstätterovy, svědčícími přede všemi o „odlišnosti“ víry. Prostřednictvím „ano" které "nestačí říci jednou, ale tisíckrát, každý den."



Cesta, která je možná pro každého, pro Petra před dvěma tisíci lety stejně jako dnes pro Hussama Abu Siniho, vedoucího komunity CL ve Svaté zemi, který prostřednictvím videospojení z Haify svědčil o tom, co charakterizuje jeho život otce, manžela a lékaře ode dne, kdy se setkal s hnutím: skutečnost, že je „poslán někým, k někomu, s někým“.