Život Hnutí
Základní pilíře
Ve středu všeho dění je Škola komunity (společenství), založená na metodickém textu, který se vydává každý rok: z něho vychází jednotný směr celého Hnutí ve světě.
Existují další dva základní pilíře:
- Charitativa: věnovat čas službě potřebným. Existuje obrovské množství různých činností, do nichž se neustále zapojují desítky tisíc lidí po celém světě: pomoc osobám se zdravotním postižením a starším lidem, doučování dětí přistěhovalců, podpora chudých rodin, iniciativy v rámci mezinárodní solidarity ... Jedná se o celoživotní zkušenost, která také znamená výchovu v nejdůležitějším „zákonu“ bytí, kterým je dobrovolnost či křesťanská láska (charita). A to v takové míře, že řada lidí v mnoha zemích spontánně vytváří trvalé a strukturované sociální organizace.
- Společný fond: jedná se o osobní finanční příspěvek k vytvoření společného díla, prostřednictvím něhož Hnutí podporuje svoji charitativní, misijní a kulturní činnost. Každý měsíčně přispívá zcela dobrovolně a na základě vlastního uvážení určitou částkou (na počátku vzniku Hnutí byl stanoven „desátek“). Není důležitá výše částky, nýbrž vážnost, se kterou přistupuje daný člověk k závazku, který na sebe zcela dobrovolně vzal.
Kráčet spolu
Symbolem křesťanského života je pouť, kterou společenství prožívají obzvláště intenzivně. Chodí se na tradiční poutní místa: do Lurd, Čenstochové či na různá posvátná místa na různých kontinentech. V Itálii má nejen pro Hnutí velký význam každoroční noční pouť z Maceraty do Loreta: vznikla jako výraz vděčnosti skupiny studentů z oblasti Marche a dnes má více než sto tisíc účastníků. V říjnu 2016 se všechna společenství hnutí CL na světě účastnila poutě k oslavě Roku milosrdenství. Další velmi rozšířenou akcí je Via Crucis, tradiční procesí křížové cesty na Velký pátek, kterou chtěl P. Giussani znovu představit mladým lidem od samotného počátku působení GS: nyní, stejně jako dříve, se jedná o základní okamžik oslav Svatého týdne. Mezi nejvýznamnější křížové cesty se řadí Via Crucis v New Yorku, která od roku 1996 přechází přes Brooklynský most.
Touha po kráse
Život Hnutí charakterizuje láska ke kulturnímu a uměleckému projevu. „Don Giussani vyrostl v domě, kde bylo málo chleba, ale dostatek hudby, a tak byl od počátku veden, či dokonce zasažen touhou po kráse,“ vzpomínal na pohřbu tohoto kněze tehdejší kardinál Ratzinger. A ve skutečnosti jsou zpěv a hudba, stejně jako literatura a výtvarné umění, v životě hnutí CL neustále přítomny (na základě toho vznikla i řada CD a textů editovaných samotným P. Giussanim a poté několik let Otcem Carrónem). Například duchovní cvičení sdružení Fraternità jsou vždy uváděna hudebními díly a obrazy velkých evropských klasiků. Dalším příkladem je „kniha měsíce", text vybraný z mistrovských děl literatury či esejistiky, nebo z prací ceněných pro své působivé křesťanské svědectví. Ty jsou pak všem doporučovány k prostudování. Stejná touha po kráse je vidět i na pozadí různých setkání, shromáždění, liturgických i katechetických akcí, jakož i méně formálních přátelských setkání (řada aktivit v podobě studijních dnů pořádaných studenty), jako jsou společné dovolené pro různé věkové skupiny či pro lidi ze stejné zeměpisné oblasti, jež jsou příležitostí k výchově a misijní práci. Důležité je podotknout, že většina těchto dovolených se odehrává v horských střediscích, kde „velkolepá krása přírody nabádá k tomu, abychom si opětovně kladli otázku po smyslu bytí a dobru života". To jsou slova Otce Giussaniho, která upozorňují na prožitek každého člověka při podívané z vrcholů, které se zvedají k nebi.
„Velkolepá krása přírody nabádá k tomu, abychom si opětovně kladli otázku op smyslu bytí a dobru života.“ (Otec Giussani)
Různá prostředí
Skupiny organizované podle věku nebo oblastí společenského života mají specifické názvy:
- Gioventù Studentesca (GS) již od počátku označuje středoškolskou mládež
- CLU, CLE, CLL jsou zkratky užívané v prostředí univerzit, vzdělávání (učitelé) a pracovního života.