Papežové a CL
Pavel VI.
„Mějte odvahu, toto je správná cesta: takto pokračujte!" (Alberto Savorana, Vita di don Giussani, 2013) (Život dona Giussaniho): Giussani vždy s vděčností a dojetím vzpomínal na slova povzbuzení papeže Pavla VI. při soukromé audienci na Květnou neděli v roce 1975, po setkání s mladými na Svatopetrském náměstí. Tento vztah se začal vyvíjet v době, kdy byl milánským arcibiskupem Montini a Giussani začal působit jako pedagog. (viz. Marta Busani, Gioventù Studentesca, 2016 (Studentská mládež)
„Mějte odvahu, toto je správná cesta: takto pokračujte!“
Jan Pavel II.
Otec Giussani byl poprvé přijat na soukromou audienci dne18. ledna 1979, tři měsíce po zvolení Wojtyły papežem. Krátce po setkání oslovil všechny skupiny CL dopisem, ve kterém píše: „Moji přátelé, služme tomuto muži, služme Kristu v tomto velikém člověku celým svým bytím“.
V roce 1982 navštívil Jan Pavel II. akci Meeting Rimini, přinesl všem členům hnutí CL poselství a velmi důležitý úkol: „Je nutné, aby byl náš pohled „obrácen k architektovi naší spásy“, abychom vytvořili civilizaci zrozenou z pravdy a z lásky. Civilizace lásky! Abychom nežili v agónii, nestrávili život v nespoutaném sobectví, ve slepé necitlivosti vůči bolesti druhých. Bratři a sestry, neúnavně budujte tuto civilizaci! To je úkol, který vám dávám. Usilujte o to, modlete se za to, trpte za to!
Za téměř dvacet sedm let pontifikátu Jana Pavla II. se naskytla řada příležitostí k osobnímu i společnému setkání. Mezi nimi je třeba zejména připomenout audienci z roku 1984 ve Vatikánu, kdy papež dal Hnutí misionářské pověření: „Jděte do celého světa a přinášejte pravdu, krásu a pokoj, které se snoubí v Kristu Vykupiteli“. Tato slova vedla mnoho členů Hnutí k tomu, aby vyhledávali nebo využívali příležitosti ke studiu a práci za hranicemi Itálie právě proto, aby tuto tak jasně formulovanou a laskavou výzvu naplnili.
„Jděte do celého světa a přinášejte pravdu, krásu a pokoj, které se setkávají v Kristu Vykupiteli“.
Dalším mimořádně silným zážitkem byl 30. květen 1998, kdy na vigilii s Hnutím a novými komunitami Otec Giussani spolu s dalšími zakladateli vydává své svědectví. Obraz setkání dvou mužů na konci přednášky (na Otci Giussanim byly již patrné známky nemoci) zůstává jednou z ikon naší doby.
A nakonec je třeba zmínit i pozoruhodnou výměnu dopisů v letech 2002 až 2004.
U příležitosti dvacátého výročí uznání sdružení Fraternità píše papež Otci Giussanimu: „Hnutí se vždy snažilo a snaží ukazovat ne jeden ze způsobů, ale jediný způsob, jak dospět k řešení tohoto existenciálního dramatu [člověka]“. O dva roky později, u příležitosti padesáti let existence Hnutí, napsal Otec Giussani papeži: „Nejenže jsem nikdy neměl v úmyslu nic „zakládat“, ale jsem přesvědčen, že duch hnutí, jehož zrození jsem byl svědkem, spočívá v […] v nadšení pro křesťanskou skutečnost jako takovou, v jejím původním významu, a v ničem jiném [...]“. Jan Pavel II. ve své odpovědi uvádí: „Právě v tom tkví původní pedagogická intuice vašeho Hnutí: podmanivým způsobem a v souladu se současnou kulturou znovu nabídnout křesťanskou událost, vnímanou jako zdroj nových hodnot, schopných dát směr celému bytí [...] Tato zkušenost víry vytváří nový pohled na skutečnost, zodpovědnost a tvořivost, které se dotýkají všech aspektů bytí: od práce k rodinným vztahům, od společenského závazku k mobilizaci kulturního a politického prostředí“.
„Tato zkušenost víry vytváří nový pohled na skutečnost, zodpovědnost a tvořivost, které se dotýkají všech aspektů bytí.“
Benedikt XVI.
Spojení opravdového a skutečného přátelství P. Giussaniho s kardinálem Ratzingerem, které budovali nejméně dvě desetiletí, tvoří základ vztahu mezi Hnutím a Benediktem XVI.
„Tato zkušenost víry vytváří nový pohled na skutečnost, odpovědnost a tvořivost, které se dotýkají všech oblastí bytí".
Papež Benedikt přijal Hnutí v březnu 2007, kdy řekl: „Moje první myšlenka patří Monsignoru Luigimu Giussanimu, ke kterému mě váže mnoho vzpomínek a který byl pro mě skutečným přítelem“. O několik měsíců později dne 20. ledna 2008 se mnozí členové hnutí CL zúčastnili akce Angelus na znamení společenství s papežem Ratzingerem, který se kvůli hořkým sporům zřekl účasti na slavnostním zahájení akademického roku na univerzitě v La Sapienza v Římě. Další speciální událostí byl 16. květen 2010, kdy 35 tisíc lidí z Hnutí přišlo na náměstí sv. Petra, aby se v době tvrdých útoků proti Církvi pomodlilo Regina Coeli.
Po každém setkání s papežem Ratzingerem a soukromé audienci následovaly dopisy P. Carróna sdružení Fraternità.
Známkou zvláštní blízkosti bylo rozhodnutí Benedikta XVI. mít po svém boku při každodenní službě čtyři členy Memores Domini. Jedna z nich, Manuela Camagni, zemřela při nehodě 24. listopadu 2010. Následuje výňatek z poselství papeže Ratzingera při pohřbu: „Pokud pamatujeme na Pána, je to proto, že nejprve pamatuje On na nás. Jsme memores Domini, protože On je Memor nostri, přistupuje k nám s láskou Rodiče, Bratra, Přítele, dokonce i v okamžiku smrti. I když se občas může zdát, že v takovou chvíli tu není, že na nás zapomněl, ve skutečnosti jsme stále v Jeho přítomnosti, jsme v jeho srdci. Kdekoli upadneme, tam upadneme do jeho rukou. Právě tam, kde nás nikdo nemůže doprovázet, na nás čeká Bůh: náš Život».
„Jsme memores Domini, protože On je Memor nostri, přistupuje k nám s láskou Rodiče, Bratra, Přítele, dokonce i v okamžiku smrti“.
František
„Jsem Otci Giussanimu z mnoha důvodů vděčný. Především osobně - jsem vděčný za dobro, které tento muž svými knihami a články přinesl do mého osobního i kněžského života. Dále proto, že jeho názory jsou hluboce lidské a zasahují nejniternější touhu člověka. Víte, jak důležitá byla pro Otce Giussaniho zkušenost setkání: setkání ne s názory, ale s Osobou, s Ježíšem Kristem. Vychovával tak ke svobodě, a vedl tak k setkání s Kristem, protože Kristus nám dává pravou svobodu“.
Takto papež František zahájil svůj působivý projev k 80 000 lidem ze 47 zemí světa, kteří se dne 7. března 2015 shromáždili na náměstí sv. Petra. Je to první audience, kterou uděluje celému Hnutí u příležitosti výročí vzniku CL a desátého výročí úmrtí P. Giussaniho.
„Náboženský smysl není knihou pouze pro ty, kteří jsou součástí Hnutí; není ani určen výhradně křesťanům nebo věřícím. Je to kniha pro všechny lidi, kteří berou svou lidskost vážně“.
Don Giussani a Jorge Mario Bergoglio se nikdy osobně nesetkali. Budoucí papež však dobře znal jeho charisma i názory, a když byl arcibiskupem v Buenos Aires, představil několik knih, včetně knihy Náboženský smysl (Il senso religioso) a knihy L’attrattiva Gesù (Přitažlivost Ježíše).
Otec Carrón byl přijat papežem Františkem na soukromou audienci dne 11. října 2013 a 14. dubna 2016. Po posledním setkání napsal sdružení Fraternità: „Jsem přesvědčen, že nic nám nemůže pomoci více, než neustálá snaha o ztotožnění se se svědectvím, které nám papež František každodenně nabízí».
Dne 30. listopadu 2016 posílá Svatý Otec hnutí CL vlastnoruční dopis, ve kterém celému Hnutí děkuje za příspěvky vybrané během poutí u příležitosti Svatého roku milosrdenství. „Chudoba je nezbytná, protože popisuje to, co skutečně v našich srdcích máme: potřebu Jeho“, píše František: „A z tohoto důvodu navštěvujeme chudé - ne proto, že už víme, že ten chudý je Ježíš, ale abychom Ježíše v konkrétním chudém znovu objevovali. (...) Nepřestanu se dovolávat milosti Církve chudé a pro chudé. Není to liberální, ale radikální program, protože to znamená návrat ke kořenům. (...) Je to revoluce něhy a lásky“.
Dne 2. února 2018 byl P. Julián Carrón opět přijat papežem Františkem na soukromou audienci, jejímž hlavním tématem byli mladí: „Povzbudil nás k tomu, abychom pokračovali v našem závazku, neboť ho považuje za velmi důležitý v této chvíli, kdy mladí lidé žijí v „nestálé společnosti“, aby mohli najít záchytné body, které jim pomohou na jejich cestě“.